Školní rok je v plném proudu

Za archeology do Cihelny

V prvním a druhém zářijovém týdnu navštívily naše třídy zaniklou žalovskou cihelnu, kde celé léto pracovali archeologové za Středočeského muzea v Roztokách. Některé třídy měly to štěstí a mohly mezi odkrytým zdivem pozorovat archeology při práci, neméně zajímavý však byl doprovodný komentář, při kterém se děti dozvěděly více nejen o historii cihlářství již v dávných dobách, ale i o novodobé výrobě cihel včetně vysvětlení toho, jak podobné cihelny fungovaly, co je to Hoffmannova pec a jaké bylo její vnitřní uspořádání. Také jsme měli možnost sledovat důmyslně založené koleje v podlahách cihelny, které umožňovaly snadnější manipulaci s naloženými vozíky i vozík samotný, který je vystavený před novou žalovskou školní budovou. Děti si pak také mohly vyzkoušet vyluštit jednoduchou cihlářskou šifru.

Děkujeme vedoucímu archeologů panu Mgr. Davidu Daněčkovi i průvodcovské službě Levého Hradce, která se ujala provázení žáků za „živé zprostředkování“ části historie našeho města a zajímavého a poutavého příběhu této industriální památky. Roztockou Cihelnu navštívilo jen od nás 23 tříd, další třídy sem zamířily i z jiných škol a z okolních obcí, celkem to bylo téměř 700 dětí a učitelů. Nezbývá než doufat, že alespoň část z této památky zůstane v areálu školy zachována i pro další generace našich žáků. 

„Živá“ vlastivěda a Putování

Nový školní rok pro mnohé děti přináší i řadu nových předmětů. Naši čtvrťáci vždy netrpělivě vyhlížejí, co je vlastně v předmětu vlastivěda čeká, je to pro ně nové, neprobádané, území. Vydáme se na ně – během školního roku se v hodinách tohoto předmětu i ve víkendových Putováních pro děti a jejich blízké budeme snažit nalézat a poznávat hodnoty promítnuté do krajiny kolem nás, které nám pomáhají pochopit nejen uspořádání a podoby krajiny v čase, ale i uspořádání naší vlastní vnitřní krajiny duše.

Budeme navštěvovat památná místa našeho blízkého okolí. Již jsme bádali a objevovali historii s archeology v Cihelně, na Levém Hradci i v Ledčici pod Řípem, při prvním letošním Putování jsme se z doby kamenné na Řivnáči přenesli do doby slovanských hradišť a z Levého Hradce došli až na Přední Kopaninu. Před námi je návštěva roztocké Archevity, ale i výlety na Budeč, na Říp a na další památná místa. Seznámíme se s uspořádáním krajiny, konkrétních míst i staveb v jednotlivých obdobích lidské historie a zkusíme si odpovědět na otázky, proč a jak zde lidé žili, proč stavěli určité stavby, proč se u nich či přímo v nich naši předkové scházeli, co a jak zde slavili v návaznosti na jednotlivá údobí roku.

Pokusíme se vnímat nejen krajinu, ale i sami sebe, budeme se učit také o svých pocitech a dojmech hovořit a navzájem si je sdělovat. Během následujících tvořivých činností při výtvarné výchově a pracovních činnostech se budeme snažit ve své tvorbě zachytit dojmy, city a pocity, které v nás krajina i konkrétní místa v ní probouzejí, včetně uvědomění skutečnosti – pokud se dva lidé dívají do kraje, každý vidí něco jiného, každý z nás vnímá jinak, a stejně jako se liší naše poznání krajiny vnější, liší i poznání vlastní krajiny vnitřní.

Historypark

Naše třídy 4. D a 4. E se v polovině září vydaly do Ledčice do Historyparku. Čekaly nás téměř tři hodiny, během kterých si děti vyzkoušely mnoho různých činností archeologů. Vlastními silami odkrývaly kosterní pozůstatky a další nálezy, vyráběly keramiku, ale také přemýšlely nad objevenými nebo zhlédnutými předměty každodenní potřeby našich předků. Bylo to zajímavé, protože takový terénní archeolog zvládne odkrýt archeologickou lokalitu tak, aby co nejméně poškodil okolní prostředí a co nejlépe zachoval archeologické nálezy. Při své práci naráží na četná úskalí, jako jsou drsné přírodní podmínky, musí si postup práce předem dobře rozvrhnout, ale i přes pečlivou přípravu však může v průběhu vykopávek zažít různá překvapení, která musí umět rychle a šikovně vyřešit.

Experimentální archeolog se naproti tomu metodou vědeckého experimentu snaží objasnit například účel a funkci nástroje a rekonstruovat jeho výrobní postup. V rámci této dovednosti se děti učily rozpoznat různé druhy keramických výrobků napříč pravěkem – od Věstonické Venuše, přes různé typy a tvary nádob na vaření, až po méně obvyklé předměty z hlíny, jako je třeba přeslen. Také měly možnost se přenést do starší doby kamenné, kde navštívily opuštěný tábor lovců mamutů, dozvěděly se o životě loveckých tlup, vyzkoušely si lovné zbraně, a schovaly se před případnou nepohodou v jejich příbytku. Následně pokračovaly do neolitu – mladší doby kamenné, prohlédly si částečnou rekonstrukci velkého domu i suroviny na přípravu keramické a stavební hlíny a vyzkoušely si mazaninou nahazovat pletené rohože.

Cestou děti měly možnost vyzkoušet si svou vlastní zdatnost, neboť cesta od vlaku a na vlak byla pro mnohé velkou výzvou. Všichni jsme to ale zvládli a užili jsme si první letošní celodenní školní výlet jaksepatří.

Pozorování netopýrů

Naše škola se zapojila do projektu „Výpravy do světa netopýrů aneb poznejte své ohrožené sousedy“. Cílem programu „Netopýří výzkumníci“ je přiblížit dětem (i dospělým) tajemný svět netopýrů prostřednictvím moderní techniky – ultrazvukových detektorů. Tyto přístroje umožňují poslouchat pro lidi neslyšitelné hlasy, pomocí kterých se netopýři po tmě orientují. Podle nich je možné některé druhy netopýrů i určovat.

V rámci programu pro naši školu paní učitelka Šárka Rajmonová zapůjčila výzkumnické batůžky, které obsahují potřebné vybavení pro pozorování a určování netopýrů, a my se vydali po třídních schůzkách na dobrodružnou večerní vycházku. První netopýry jsme zachytili na Školním náměstí (hlavně netopýry rezavé a parkové), sešli jsme cestičkou za roztockým kostelem, na vltavském břehu jsme pozorovali netopýry vodní, pak se nám podařilo detekovat i různé další druhy, u kterých jsme si ale občas nebyli jistí, o jaký druh se jedná.

Detektory jsme s sebou vzali i na čtvrteční dopolední akci Ukliď Česko. Během úklidu jsme na hranici lesa nad vltavským údolím zachytili netopýra vodního, jehož typický signál se nedá zaměnit (zní totiž jako kulomet z počítačové střílečky). Navíc jsme objevili, že přístroje detekují i kobylky a další luční hmyz, takže je s nimi možné pracovat i ve dne. Také jsme se zúčastnili právě probíhající výtvarné soutěže s našimi dílky a s jedním velkým třídním obrazem. Držte nám palce.

Jitka Ramdanová