Smart-city v běhu

Pojem Smart-city není nikterak starým pojmem. Jde o relativně nový výraz, který se nám do podvědomí zažil velmi rychle a stejně rychle se mění, resp. rozšiřuje jeho význam.
Když se podíváme kolem sebe, smart je kde co. Co není smart, je nezajímavé. Všichni máme smartphony, většina z nás smart televize, a nově i smart domácnosti. Smart chceme mít i naše město.

V době vzniku pojmu Smart-city si většina z nás představila lavičku s USB portem pro nabití mobilního telefonu nebo veřejně přístupnou Wi-Fi síť. To byly opravdu první vlaštovky naplňující definici pojmu digitálního a inteligentního města. Dnes má výraz Smart-city širší záběr. Zahrnuje inteligentní procesní systémy, systémy řízení dopravy, provozu budov, vodohospodářské infrastruktury, ale ovlivňuje i oblast kvality života obyvatel a životního prostředí.
V případě posledně zmíněného se jedná například o chytré systémy veřejného osvětlení. Ty dnes umí efektivně snižovat světelný smog, regulovat intenzitu osvitu, a v případě některých svítidel i teplotu chromatičnosti.

Možná ne každý ví, že takové chytré osvětlení jsme v části Roztok již nainstalovali. Prostřednictvím on-line aplikace umíme pro každé jednotlivé svítidlo nastavit křivku osvitu tak, aby se intenzita osvětlení v pozdních nočních hodinách snížila. To nejenže pomáhá životnímu prostředí, ale v době energetické krize přináší také potřebné úspory. Z nedávné pasportizace veřejného osvětlení vyplynulo, že v ulicích města je instalováno celkem 1452 svítidel, osmi různých typů. Aktuální celkový příkon všech těchto svítidel činí 107 kW. Některá, jak se říká, více topí, než svítí. Jiná jsou ještě relativně efektivní a 103 je úsporných (LED). Výměnu těch s nejvyšší spotřebou chystáme s využitím dotační výzvy v rámci programu MPO-EFEKT.

Smart by ale neměly být jen věci kolem nás. I my musíme umět předvídat a hledět do budoucnosti. Nyní mám na mysli elektromobilitu a s ní související infrastrukturu.
8.6.2022 Evropský parlament schválil revidované normy emisí CO2 pro nové osobní automobily a lehké dodávky, a podpořil návrh Komise na dosažení bezemisní silniční mobility do roku 2035.
Nebudu hodnotit, zda to je dobře či nikoli, ale podívám se na věc z pohledu města a potřebné nabíjecí infrastruktury.
Lidé s vlastní nemovitostí to mají snazší a v pořízení elektromobilu jim z tohoto pohledu nestojí nic v cestě. Obyvatelé bytových domů to mají ale těžší. Často si elektromobil nepořídí právě proto, že nemají kde nabíjet. Pokud vás při čtení těchto řádků napadlo, že řešením jsou sítě veřejných rychlonabíječek, provozovaných dodavateli energií, tak vás trochu zklamu. Několik takových by v našem městě také našlo své místo, ale ty nevyřeší požadavek na nabíjení velikého množství vozidel přes noc. Dobu strávenou na nabíječce totiž provozovatelé zpravidla omezují a následně penalizují poplatkem za minutu připojení.
Přirozené nabíjení elektromobilu ale probíhá trochu jinak než tankování vozu na fosilní paliva. U elektromobilu nepotřebujeme ve většině případů rychle „natankovat plnou“. Naopak postačí pomalé nabíjení kdykoli je vůz déle odstaven. Potřebujeme tedy více pomalých přípojek tak, aby řidič mohl zaparkovat a celou noc nabíjet. Jednou z takových možností je velmi levné řešení ve formě sloupku se dvěma až čtyřmi běžnými zásuvkami 230V, 10A. U každé zásuvky by mohl být QR kód, s jehož pomocí si rezident konkrétní zásuvku aktivuje a zásuvka se zase sama deaktivuje po odpojení zátěže (dokončení nabíjení). Když vůz připojíte v 18h večer a ráno v 7 hodin pojedete do zaměstnání, dobijete přes noc cca 30 kWh. To vám vystačí zhruba na 200 km jízdy. Adaptér pro nabíjení z takové běžné zásuvky je dnes součástí výbavy každého elektromobilu. Navíc, pokud by bylo takových sloupků instalováno dostatečné množství, nemusela by být všechna osazená místa vyhrazena jen pro elektromobily.

Městská nabíjecí infrastruktura je a bude velikou výzvou a měli bychom na ni myslet už při budování nových parkovacích míst. Pokud nenalezneme dodavatele uceleného funkčního systému, může to pro nás znamenat i to, že takový systém budeme muset vymyslet a provozovat. To samo o sobě není jednoduché, ale nemožné to také není. Ostatně v uplynulých letech jsme i my úspěšně digitalizovali agendu zastupitelstva, rady a jejich poradních orgánů s pomocí oblíbeného a rozšířeného informačního systému usneseni.cz. Tento systém nám významným způsobem snížil náklady na přípravu podkladů a výstupů z jednání těchto kolektivních orgánů. Systém hlídá průběžné plnění přijatých usnesení a zasedání zastupitelstva mají nyní profesionální formu a trvají kratší dobu. Také jsme vyvinuli aplikaci pro nový systém svozu tříděného odpadu. To je aplikace, která na základě vašich registrací vytvořila smlouvy o zápůjčce nádob a která v podvečer svozu rozesílá všem registrovaným sms notifikaci aby neopomněli přistavit nádobu k plotu . Aplikace nám poskytuje potřebná evidenční data i souřadnice každé nádoby umístěné v městě, což nám zase v brzké budoucnosti umožní optimalizaci svozových tras.pomocí plánovacího/navigačního algoritmu.

Vyjma veřejného osvětlení a infrastruktury pro elektromobilitu nás čekají další témata.

• V dohledné době plánujeme prověřit střechy městských objektů na případnou instalaci FVE.
• Zpřehledníme důležité informace, s čímž nám pomohou nové webové stránky města.
• Časopis Odraz získá krom zavedené tištěné verze nově i podobu on-line periodika.
• Zabýváme se možností e-mailových či SMS připomínek poplatníkům místních poplatků.
• Faktury a výzvy k úhradě poplatků plánujeme doplnit QR kódy.

Tedy snažíme se být Smart a hledět dopředu.