Máme se obávat změn v odkladech školní docházky?

Začínáme nový rok a s ním přicházejí i významné změny v oblasti zápisů a rozhodování o školní docházce našich dětí. Co čeká rodiče v souvislosti se zápisy do 1. tříd a odklady školní docházky v roce 2026? Co by měli vědět rodiče budoucích prvňáčků? O tom jsme si povídali s ředitelkou Pedagogicko-psychologické poradny Lexik paní Mgr. Ninou Herinkovou.

Paní ředitelko, od roku 2026 se chystají důležité změny v systému zápisů do prvních tříd a v možnostech odkladu školní docházky. Můžete stručně shrnout, co se bude měnit?

Změny v oblasti zápisů a odkladů školní docházky jsou legislativně schválené již od 1. září 2025, jejich praktický dopad se ale projeví až od školního roku 2026/2027. Odklad už nemá být běžným řešením nezralosti dítěte, ale výjimečným opatřením, a větší důraz se klade na podporu dětí přímo při nástupu do první třídy. S tím souvisí i posun termínu zápisu, který již letos nově proběhne od 15. ledna do 15. února 2026, což dává rodičům i školám více času na konzultace, cílenou podporu dítěte a případná odborná vyšetření.

Kterých ročníků dětí se tyto změny konkrétně týkají a v jakém časovém harmonogramu budou změny zaváděny?

Rozhodně nejde o žádnou skokovou změnu. Změny se budou do praxe škol promítat postupně od školního roku 2026/2027 a budou se týkat dětí, které do první třídy nastupují od tohoto školního roku a dále. Jedná se o děti narozené od 1. září 2019. Systém je nastaven tak, aby se školy i rodiny mohly v klidu adaptovat. Je nastaven jasný harmonogram uvádění změn do praxe v budoucích třech letech.

Jak se mění pravidla pro odklad školní docházky? Bude těžší odklad získat a kdo o něm bude rozhodovat?

Odklad povinné školní docházky bude do budoucna méně častý než doposud. Už nemá sloužit jako automatické řešení toho, že je dítě citlivější nebo dozrává pomaleji. Odklad je určen především pro situace, kdy zdravotní stav dítěte dlouhodobě neumožňuje jeho účast ve vyučování. O odkladu nadále rozhoduje ředitel základní školy na základě odborných doporučení. Smyslem změny není rodiče stresovat, ale nastavit systém tak, aby většina dětí mohla nastoupit do školy v běžném termínu a dostala tam odpovídající podporu.

Co by měli rodiče dětí, které se budou zapisovat do školy, udělat jinak než dosud? Budou například potřebovat nové typy potvrzení nebo posudků?

Pro školní rok 2026/2027 se nově rozlišuje postup podle data narození dítěte. U dětí narozených do 31. března 2020 je odklad možný pouze ve výjimečných případech, kdy zdravotní stav dítěte dlouhodobě neumožňuje jeho účast ve vyučování. V takové situaci rodiče dokládají k odkladu doporučující posouzení lékaře specialisty, jako je neurolog, onkolog a další, nebo klinického psychologa a zároveň doporučující posouzení školského poradenského zařízení. Vyjádření klinického logopeda je pro pochopení potřeb dítěte také velmi přínosné a pomáhá při celkovém posouzení jeho situace, samo o sobě však neslouží jako rozhodující podklad pro udělení odkladu školní docházky.

U dětí narozených od 1. dubna do 31. srpna 2020 se uplatňuje přechodné období, ale již v přísnějším výkladu. Samotná nezralost či pomalejší tempo vývoje obvykle nejsou důvodem k odkladu a důraz se klade spíše na nastavení podpory dítěte při nástupu do školy než na odkládání školní docházky.

Mají se rodiče obávat, že dítě nebude na školu připravené, pokud nebude mít odklad? Jak mohou poznat, že jejich dítě školu zvládne, nebo naopak ne?

Tyto obavy jsou úplně pochopitelné. Je ale důležité vědět, že školy dnes počítají s tím, že děti nejsou všechny stejné a dozrávají různým tempem. Například ve třídách s vyšším počtem prvňáků by měla být od září 2026 zajištěna podpora asistenta pedagoga, který pomáhá dětem se začátky, adaptací i organizací práce. Při posuzování připravenosti je důležité vnímat, jak si dítě vede v každodenních situacích, ne se zaměřovat pouze na jeho výkon. Oporou jsou při tom i poznatky mateřské školy, která dítě zná v rámci jeho každodenní práce.

Jak se proměňuje přechod dětí z mateřské školy do školy? Budou školky více spolupracovat se školami? A jakou roli v tom budou hrát poradny?

Mateřské školy mají v tomto přechodu klíčovou roli. Ze zákona sledují vývoj a vzdělávací pokroky dětí a tyto informace předávají základní škole, kam dítě nastupuje. Poradna tuto práci doplňuje a podporuje. V nasmlouvaných mateřských školách v Roztokách a okolí již dlouhodobě zajišťuje naše poradna Lexik screening školní připravenosti. Ten pomáhá včas rozpoznat silné stránky dítěte i oblasti, kde je dobré mu nabídnout další podporu. Na základě těchto zjištění poradna poskytuje metodickou oporu mateřské škole, tedy doporučení, jak s dítětem pracovat v běžném chodu třídy, a zároveň nabízí srozumitelná a praktická doporučení rodičům. Smyslem je, aby dítě mělo dostatek podnětů i v oblastech, které jsou pro něj náročnější, a aby byla podpora nastavena citlivě a na míru jeho potřebám.

Od kdy by se podle vás měli rodiče s dětmi na školní docházku a zápis začít připravovat? Existují nějaké konkrétní milníky nebo časové body, které by měli sledovat?

Na zápis samotný se dítě cíleně připravovat nemusí. Podstatnější je vývoj dítěte v posledním roce před nástupem do školy, který rodiče vidí v jeho chování a zvládání běžných každodenních situací doma. Pokud si všimnou obtíží například v oblasti řeči, je vhodné neodkládat logopedickou péči a řešit ji s dostatečným předstihem. Užitečnou zpětnou vazbu by měla dát mateřská školka, ale i screening školní připravenosti, pokud ve školce probíhá, a pomoci nasměrovat další podporu. Zápis samotný je pak dobré brát spíš jako klidné seznámení se školou než jako zkoušku.

Co by mělo dítě zvládat, než nastoupí do první třídy a jak mohou rodiče s dítětem pracovat doma?

Budoucí prvňáček by měl být především přiměřeně samostatný. Zvládat sebeobsluhu, hygienu. Důležitá je i sociální zdatnost, tedy umět pozdravit, poděkovat, komunikovat s dětmi i dospělými. Měl by mít základní orientaci v prostoru a čase. Tedy rozumět pojmům jako nahoře a dole, před a za, dnes, včera a zítra, orientovat se v denním režimu a v jednoduché časové posloupnosti. Zároveň by měl znát základní barvy a tvary, umět je rozlišit a pojmenovat a mít základní představu o množství a číslech, například počítat menší počet předmětů a chápat jejich pořadí. Dále užívat rozvinutou řeč, aby dokázal samostatně vyprávět nebo říct básničku. Důležitá je také schopnost soustředění alespoň 10 až 15 minut a základní motorické dovednosti, například správný úchop tužky nebo stříhání. Neméně podstatné je, aby dítě dokázalo respektovat domluvená pravidla.

Zaznamenali jsme, že se mění i systém hodnocení žáků v prvních dvou ročnících základní školy. Jaké konkrétní změny v této oblasti nastanou?

Ano, postupně se přechází na slovní hodnocení, které dětem dává konkrétní a srozumitelnou zpětnou vazbu k tomu, co se jim daří a na čem je potřeba dál pracovat. Nejde o srovnávání dětí mezi sebou, ale o popis jejich pokroku a snahy. Díky tomu děti lépe rozumí tomu, co se od nich ve škole očekává, a mohou se soustředit na učení samotné, ne na známky. Cílem je vytvořit klidný a bezpečný začátek školní docházky, bez zbytečného tlaku na výkon a obav z neúspěchu.

Jak byste uklidnila rodiče, kteří jsou z těchto změn nervózní nebo se cítí zmatení?

Změny mohou na první pohled působit složitě, ale jejich cíl je jednoduchý, a to, aby děti měly klidný a dobrý start do školy. Rodiče bych chtěla ujistit, že školní zralost není jen otázkou věku nebo toho, co dítě umí, ale celkového vývoje. Zahrnuje tělesnou, psychickou i sociálně-emoční připravenost, tedy schopnost zvládat školní nároky, fungovat v kolektivu a dodržovat pravidla. Každé dítě dozrává svým tempem. Pokud se objeví nějaké oslabení, není to problém, ale signál, že je potřeba dítě v určité oblasti víc podpořit. Přeji rodičům, aby vstup jejich dětí do školy byl přirozeným a radostným krokem, který mohou prožít bez zbytečných obav.

Mgr. Lenka Červenková