Minulost Roztok ožívá v muzeu…

Jak se proměňovaly Roztoky v průběhu času? A jaké osudy psaly dějiny místním obyvatelům? Středočeské muzeum připravilo na jarní sezónu dvě výstavy, které společně skládají pestrý obraz minulosti města a nabízejí jedinečnou příležitost nahlédnout na Roztoky jako na místo se zajímavou historií i silnými lidskými příběhy.

Roztoky: století ve fotografii

Vydejte se zpátky v čase a prohlédněte si důvěrně známá místa tak, jak je možná neznáte. Historické fotografie, vystavené v takto ucelené podobě vůbec poprvé, vás zavedou do ulic, škol, obchodů i každodenního života minulého století. Doplněny jsou o současné snímky Stanislava Boloňského, které umožňují srovnání „tehdy a dnes“ a pomáhají návštěvníkům lépe se zorientovat v proměnách města. Atmosféru dokreslují sbírkové předměty, které přibližují každodennost zachycenou na snímcích.

Věříme, že výstava zaujme ty, kteří v Roztokách prožili celý svůj život a mnohé z dnes již neexistujících zákoutí si pamatují, tak i ty, kteří se sem přestěhovali teprve nedávno a které zajímá historie města, ve kterém našli svůj domov.

Připomínáme vernisáž výstavy, která se uskuteční 16. dubna od 17 hodin na zámku a na kterou vás ještě jednou srdečně zveme. Její součástí bude také projekce němého filmu Filosofka Mája z roku 1928, zapůjčeného z Národního filmového archivu, který diváky zavede mimo jiné do dnes již zaniklé japonské zahrady v Tichém údolí. Jedná se o první ze série projekcí tematických filmů, které se v rámci doprovodného programu k výstavě uskuteční a kde Roztoky sloužily jako kulisy filmovým příběhům:

29. 5. l 18.00 | Valentin Dobrotivý (NFA, režie Martin Frič, 1942) | Muzejní noc
29. 8. l 18.00 | Úplně beznadějný případ (ČT, režie Petr Schulhoff, 1978)
10. 9. l 18.00 | Veselý souboj (NFA, režie Miloš Makovec, 1950)
10. 10. l 18.00 | Barometr (ČT, režie Antonín Moskalyk, 1969) | dernisáž výstavy

Kromě toho se můžete těšit na komentované prohlídky, přednášky nebo vycházky s autory výstavy.

Osudy psané válkou. Čs. legionáři Roztok a Žalova

Na téma místní historie navazuje i druhá výstava, v níž kurátor Tomáš Drábek přibližuje konkrétní lidské příběhy spojené s dramatickými událostmi první poloviny 20. století.

Když roku 1914 vypukla první světová válka, pravděpodobně nikdo si neuměl představit, jakých obludných rozměrů konflikt záhy nabude. Jen z českých zemí bylo povoláno více než milion a půl mužů, aby v řadách rakousko-uherské armády bojovali za svou „širší vlast“. Zatímco nemálo z nich během války přišlo o život, mnozí se dostali do nepřátelského zajetí, kde se jim otevřela zcela nová možnost – bojovat za československou samostatnost.

Přibližně 89 000 z nich se tak rozhodlo pro vstup do československých legií, které se již od počátku války tvořily v některých státech Dohody. Tito muži tedy znovu, tentokrát ovšem dobrovolně vstoupili do válečného běsnění, aby bojovali za vznik Československa.

Každého z nich přitom čekal jiný osud. Zatímco někteří prožívali hrůzy zákopové války na francouzské půdě, jiní sváděli boje v náročném vysokohorském terénu v Itálii či na rozlehlých sibiřských pláních. Někteří sloužili se zbraní v ruce, jiní zajišťovali čs. armádě zásobování či kulturní vyžití.

A zatímco se někteří po válce šťastně vrátili ke svým blízkým do vlasti, za jejíž samostatnost v zahraničí bojovali, jiným se stala účast v zahraničním odboji osudnou. I v Československu se ovšem příběh každého legionáře odvíjel jinak – na některé čekala úspěšná kariéra, jiným byl kvůli válkou podlomenému zdraví vyměřen pouze krátký čas. Zanedlouho navíc přišla nacistická okupace.

Více než stovka z těchto mužů přitom spojila svůj život s Roztoky či Žalovem – někteří se zde narodili, jiní se do těchto míst přistěhovali až v pozdějších fázích života. I jejich osudy byly přitom velmi různorodé. Podívejte se s námi na jejich příběhy, vedoucí přes službu v rakousko-uherské armádě a pobyt v zajetí až do čs.

Legií, a prozkoumejte to, jak jejich životy tato zkušenost naprosto změnila. Vernisáž výstavy se koná v sobotu 23. května od 14 hodin. Budeme potěšeni, pokud přijmete naše pozvání a přijdete s námi výstavu slavnostně zahájit. Více informací na www.stredoceskemuzeum.cz.