Při pohledu na novou sedmičlennou Radu města, kde je rekordních pět žen včetně starostky a jen dva muži, každého napadne něco jiného. Feministky se zaradují, jak jsou Roztoky pokrokové. Muži trpící chorobou zvanou misogynie – pohrdáním a předsudky vůči ženám – v tom uvidí konec světa.
Kdo to bere s úsměvem a nadhledem, uchechtne se při vzpomínce na Sexmisi. Legendární polský sci-fi film z 80. let pojednává o totalitní společnosti, kde zcela vládnou ženy. Mladším se možná vybaví americká komedie Barbieland o růžovém světě, kde jsou hloupí Kenové odsouzeni pouze do vedlejších rolí.
A třeba historikům přijde na mysl Jiráskova báje o Libuši, kde padne věta „Běda mužům, kterým žena vládne!“, která kněžnu donutila provdat se za Přemysla Oráče. Ale skutečný a možná nejvýstižnější je vtipný výrok někdejší britské premiérky Margaret Tchatcherové: „Chcete-li v politice, aby bylo něco řečeno, uložte to muži. Chcete-li, aby bylo něco uděláno, uložte to ženě.“
Tímto doporučením se neřídíme jenom v Roztokách, ale evidentně i mnozí další v celém mikroregionu severozápadně od Prahy. Starostku budou mít nově také na druhém břehu v Klecanech (Kateřina Fialová) a také v Horoměřicích (Daria Hrnčířová).
To Velké Přílepy mají v čele Kamilu Handlovou už druhé volební období a Terezie Kořínková v Úholičkách byla zvolena dokonce už po páté. Proti modernímu trendu jdou jen Libčice, kde dosavadní starostka Petra Pelešková sice vyhrála letošní komunální volby, ale ostatní se proti ní spojili a odsunuli ji do opozice. A k tomu všemu si přičtěte, že střední Čechy aktuálně mají jako jediné ze 14 krajů v čele ženu, hejtmanku Petru Peckovou.
Takhle na papíře ten výčet vypadá úctyhodně a vyvolává mylný dojem, jak tady u nás a v blízkém okolí snaha o rovné zastoupení mužů a žen definitivně uspěla. Je to trochu matoucí, neboť mezi zastupiteli mají všude pořád navrch muži. Nejde tedy spíš než o emancipaci o efekt „skleněného útesu“? Tedy o jev, kdy se ženy dostávají do vedení jen v dobách krizí? Aby selhaly, odnesly si vinu – a muži se v dobrých časech mohli následně vítězoslavně vrátit?
Navíc to ženy v politice mají objektivně těžší. Jak opakovaně ukazují alarmující výsledky různých průzkumů, političky výrazně častěji než muži dnes čelí výhrůžkám násilí, nátlaku, zastrašování nebo zpochybňování kompetencí.
Držme tedy Marii, Ivaně, Petře, Marcele a Vladimíře palce, ať to zvládnou.