Vzdělávání na základní škole není pouze o číslech a písmenech, o rovnicích, historických událostech, chemických reakcích nebo fyzikálních zákonech. Jde především o formování základu pro celoživotní úspěch a zdraví našich budoucích generací. Jednou z nejvýznamnějších investic je prevence sociálně patologických jevů – záškoláctví, šikany, návykových látek aj.
Základní škola Zdenky Braunerové není pouhou budovou, ve které vaše děti tráví většinu svého dne. Je to velmi složitá síť nejrůznějších vztahů. Zkusme si každého žáka představit jako uzel, který je propojen s ostatními. Každý má svoji nezastupitelnou roli a přispívá k celkové dynamice i stabilitě prostředí.
Jakmile se „rozváže“ jeden, uvolní i několik dalších ve svém okolí. Tato síť vztahů navíc nevzniká pouze mezi žáky, ale rozvíjí se také mezi učiteli, vedením školy, rodiči a zastupitelstvem města. V této síti se neuvěřitelnou rychlostí šíří informace, zažívají nové zkušenosti, vznikají krátkodobá i dlouhodobá přátelství, mění se emoce i vztahy.
Škola jednoznačně otevírá žákům dveře do budoucnosti a nabízí jim mnoho příležitostí. Musíme být ale upřímní – situace ve škole se mění mnohdy z minuty na minutu, stejně jako situace ve společnosti, a tak s sebou přináší i jistá rizika. A těmto rizikům se snažíme předcházet.
Mohla bych zde napsat tisíce odborných slov vystihující důležitost prevence na základní škole a stejně bych nedokázala říci vše. Mohla bych poukazovat na složitost vztahů, emocí a rodinných situacích našich žáků. Ale mělo by to opravdu smysl? Dovolte mi udělat to v tomto článku trochu jinak. Stejně jako to děláme v naší škole. Děláme to srdcem, děláme to intuitivně a děláme to v souladu s naším nejlepším vědomím a svědomím.
Ráda bych vám zde alespoň trochu představila naši preventivní práci, a to přesně tak jako ve škole – lidsky, upřímně a bez přetvářek. Nebudu vás zahrnovat odbornými termíny, definicemi z učebnic nebo strojově psaným a těžce srozumitelným textem. Taková totiž naše prevence není.
Před nástupem do školství jsem několik let pracovala v diagnostickém ústavu pro mládež a jestli jsem si odsud něco odnesla, tak je to trpělivost a pochopení pro chyby. Nezměníme nevhodné návyky ze dne na den.
A pokud si myslíte, že změny jdou rychle, zkuste odložit ranní kávu, večerní sklenku vína nebo noční návštěvy lednice a nikdy se k těmto zvykům nevrátit. S prevencí je to stejné. Není to rychlík ani instantní polévka, kterou stačí zalít a ihned konzumovat. Prevence je účinná jen tehdy, je-li komplexní a dlouhodobá.
Co tedy děláme proto, aby se naši žáci měli dobře a neutíkali od svých problémům k sociálně nežádoucímu chování? Aktuálně se celý preventivní program školy zaměřuje na problematiku návykových látek, záchranu lidského života, vztahy a duševní pohodu.
Jsou to témata vždy aktuální, citlivá a složitá. Intenzivně rozvíjíme spolupráci s Policií České republiky a Rychlou záchrannou službou. Začali jsme spolupracovat s organizacemi, které se zaměřují na závislostní chování dětí a mladistvých (Drop In). Pečlivě vybíráme jednotlivé programy, které našim žákům pomohou zvládat nejrůznější krizové situace a rozvíjet jejich komunikační schopnosti a vztahy.
Poradenské pracoviště školy se skládá z lidí, kteří se orientují v nejrůznější problematice dospívajících a jsou nejen vašim dětem, ale také vám, rodičům, plně k dispozici.
I v těch nejlepších školách, i v těch nejlepších městech stále existují problémy. Věřím, že na ZŠZB to děláme dobře, přesto nemůžeme očekávat, že všechny naše starosti a problémy zmizí hned. Nemůžeme očekávat, že budeme městem bez sebemenších přestupků, bez dětí experimentujících s nikotinem nebo marihuanou, bez těžkých rodinných situacích.
Právě teď a právě tady to nezmizí ze dne na den proto, že si to všichni moc přejeme. Prevencí můžeme předcházet, prevencí můžeme pomáhat, prevencí můžeme usměrňovat. Celé to stojí na nás všech.
Učili mě, že prevence se skládá ze tří stěn – školy, rodičů, žáků. Já bych si tam dovolila přidat ještě čtvrtou stěnu – okolí (vedení města a ostatní obyvatelé). Bez těchto stěn to nikdy nebude držet pohromadě.
Mgr. Sabine Cvejn Malá