Marcela Sašinková 
Pohlednice ukazuje tenisové hřiště v levé části zahrady, dále skleník, travnatý parter i příjezdovou cestu k vile. Z pohledu je patrné, že část zahrady směrem k potoku je zahloubená a skleník naopak vyvýšený. Na fotografii jsou také zřetelné terasové úpravy zahrad na protějším svahu a veřejná promenáda v Bělině sadu v popředí (dnes součást Svojsíkových sadů), po 1905. Foto: Středočeské muzeum, popis: Alice Civínová
Že nevíte, která to je? Ale ano, dnes městský park v Tichém údolí. Původně rozsáhlá zahrada patřila k vedlejší vile čp. 119, kterou v roce 1897 zakoupila Anna Menzelová.
Vila v zahradě
Novostavba z poloviny devadesátých let 19. století, patřící původně Adolfu Wassmundtovi, byla postavena v neorenesančním duchu na rámcově křížovém půdorysu doplněném v jihovýchodní části verandou. Návrh vypracoval v té době již známý stavitel Alois Potůček, starosta Bubenče v letech 1912–1914.
Dnešní podoba vily čp. 119 ve stylu umírněného klasicismu vychází z přestavby z roku 1924. Při této přestavbě, navržené architektem Vlastislavem Hofmannem a realizované pravděpodobně stavitelem Václavem Gailem z Prahy, byla vila zvýšená o patro a fasády se obohatily o balkony se zábradlím ve formě obrácených komolých kuželů. Moderně byla upravena i vstupní část, kdy neosvětlený vestibul s uzavřeným schodištěm nahradila prostorná schodišťová hala anglického typu.
Kolem roku 1905 byl nepříliš velký pozemek vily novou majitelkou rozšířen o sousední parcelu, a díky tomu mohla být založena velkorysá a do určité míry formálně uspořádaná zahrada s nepravidelnými zaoblenými útvary zeleně a s centrálně umístěným vodním prvkem. Součástí zahrady byl i skleník, kuželník, tenisový kurt a malý pavilon. Celý zahradní komplex projektoval známý pražský architekt a stavitel Matěj Blecha.
nalézt na žádné fotografii, není proto jasné, zda zahrada někdy tuto podobu měla. Plánu ale odpovídá umístění skleníku, jehož ruiny jsou stále rozeznatelné v dnešních Svojsíkových sadech, stejně jako poloha domku pro zahradníka a kočího. Oválné travnaté partery doplněné keři ani zahradní pavilon nejsou v pozdější dispozici patrné. Foto: Stavební úřad, popis: Alice Civínová)
Karel a Anna Menzelovi
Velkoobchodník Karel Menzel (1867–?) byl jedním z osmi dětí Jakoba Menzelese, řečeného Menzel, a pocházel z Mladé Boleslavi. Oženil se s Annou, roz. Sommerovou (1874), a rodina bydlela v Bolzanově ulici v Praze. V roce 1894 se jim narodila dcera Kateřina, o tři roky později syn Alexander a v roce 1902 Jan.
Karel Menzel vstoupil roku 1892 do firmy tchána Leopolda Sommera – Johan Broda & Co., obchod s cukrem, založené v roce 1867. Obchod měl filiálku, později samostatný závod, i ve Vídni. Po smrti Leopolda Sommera v roce 1901 se stal Menzel jediným majitelem. V roce 1921 Menzel živnost rozšířil o obchod se smíšeným zbožím ve velkém bez držení skladu (Agentura s cukrem a obchod smíšeným zbožím ve velkém), Praha II.–994.
Syn Alexander vstoupil do společnosti v roce 1923 a o čtyři roky později se stali spoluvlastníky i jeho bratr Jan a Otto Broda. Vzhledem k protižidovským opatřením na prahu války Alexander 31. 12. 1938 z firmy vystoupil a odjel do USA. V březnu 1940 byl proveden výmaz Menzelů z obchodního rejstříku a vše převzala berlínská firma Gerika, Bahr & Co.
Po válce byl do firmy Jan Broda, společnost cukerní jednatelství, Praha I., Masná 15/699 dosazen národní správce. Lidový civilní soud zlikvidoval firmu definitivně v roce 1953.
Anna Menzelová se synem Janem byli deportování dne 26. 10. 1941 do Lodže, kde Anna zahynula (Transport C, č. 109). Karel Menzel se zřejmě transportů nedožil a nejmladší Jan se po útrapách vrátil živ.
JUDr. Jan Menzel, občan Československa, Alexander Menzel, občan USA, a jejich sestra Kateřina Hergelová požádali prostřednictvím advokáta o navrácení vily v červenci 1945. Přestože se na Jana Menzela nevztahovala poválečná protiněmecká opatření, byl usnesením civilního soudu označen – stejně jako jeho sourozenci – za státně nespolehlivého a vila propadla v roce 1954 do vlastnictví obce.
Druhý život
Menzelova zahrada, resp. stávající městský park, dostane postupně novou tvář díky dokončenému participativnímu projektu Plánu obnovy parku v Tichém údolí, který v rámci zapojeníveřejnosti zpracovalo Studio Bistro. Pracujeme dál, za spolupráce krajinářky Markéty Pešičkové proběhlo několik setkání nad rozpracovanou studií výše zmíněného projektu plánu obnovy.
Chceme, aby byla další práce i vidět a měli jste jistotu, že neskončí v šuplíku. Setkání s veřejností proběhne v parku 11. září v 17 hodin. Budeme rádi, když přijdete, vyjádříte se ke konkrétním krokům a město začne realizovat obnovu krok za krokem.
A protože bychom potřebovali sjednotit i jméno – městský park… Svojsíkovy sady… hřiště v Tichém údolí… pojďme mu říkat Menzelova zahrada, ona si to zaslouží!
