Festival Jeden svět už potřetí v Roztokách!

27. ročník mezinárodního filmového festivalu o lidských právech Jeden svět proběhne letos na jaře v 57 městech po celém Česku. Roztoky se stanou se svým osobitým regionálním provedením festivalovým městem již potřetí.

Pro veřejnost zahájíme program ve středu 9. 4. a promítat budeme až do neděle 13. 4. 2025. Čeká nás tak 5 dnů nevšedních filmových zážitků a debat se skvělými hosty a hostkami, 3 promítací místa a 20 projekcí pro školy.

Školní projekce Jednoho světa budeme uvádět v týdnu 7.–11. 4. 2025. Žákům a žačkám opět nabídneme jedinečný zážitek prostřednictvím inspirativních filmových příběhů vyprávěných očima jejich vrstevníků, moderovaných diskusí a setkání s odborníky a odbornicemi na dané téma.

Obsah projekcí je pečlivě přizpůsoben věku mladých diváků a divaček a propojuje témata lidských práv, environmentální výchovy a mediální gramotnosti. Tyto projekce rozšiřují obzory, ale také podporují empatii, kritické myšlení a respekt k různým pohledům na svět.

V loňském roce se školních projekcí v Husově sboru a hotelu Academic zúčastnilo celkem 40 tříd, což bylo bezmála 800 žáků a žákyň nejen z Roztok, ale také z Velkých Přílep, Libčic a Úholiček. Jak dokumentární filmy reflektovaly Terezka (2. třída) a Klárka (5. třída), žačky ZŠ Zdenky Braunerové, si můžete přečíst v následujícím rozhovoru.

Terezko, jaký dokument se ti líbil nejvíce a proč?

Mně se nejvíc líbil příběh dokumentu „Dokážu to!“ z Pákistánu v horách. Byly v něm dvě sestry a obě chtěly hrát fotbal. Jedna, ta starší, musela hodně pomáhat mámě, a to i na poli. Druhá, mladší ségra, si mohla hrát. Nakonec se ale udobřily a fotbal trénovaly společně. Chtějí si s ním vydělat v budoucnu peníze.

Slyšela jsi o Pákistánu už někdy předtím? Líbilo by se ti tam?

O Pákistánu jsem před filmem nevěděla. Žít bych tam nechtěla, protože ta země je chudá. Bylo v ní hodně prachu, horko, a ty ségry měly jen malý dům, spaly na koberci na zemi a měly málo jídla. Taky tam dlouho holky nemohly dělat spousty věcí, třeba právě sportovat.

A jaký dokument se líbil nejvíce tobě, Klárko?

Mně se nejvíc líbilo „Daleko od rodiny“. Je to o dívce Nastě, která utekla před válkou z Ukrajiny. Nasťa je gymnastka a musela odejít od své rodiny i kamarádek. Přišlo mi na tom hezký, že se nevzdala svého snu a v nové zemi začala znovu s gymnastikou a tvrdě trénovala, i když to bylo hodně těžký. Nerozuměla jazyku a stýskalo se jí.

Kdybys mohla Nastě něco vzkázat, co by to bylo?

Nevzdávej se svého snu, neboj se toho a bojuj dál!

Letošní filmy vám představíme již brzy. Zatím můžete přihlásit svou třídu i vy skrze třídní učitele do školních projekcí. Pro více informací nám stačí napsat na e-mail jedensvetroztoky@gmail.com nebo nás sledovat na Facebooku (Jeden svět Roztoky) a na Instagramu (jedensvetr).

Za organizační tým Jednoho světa Roztoky
Ivana Vránková, koordinátorka školních projekcí