
Po přečtení všech článků v minulém čísle Odrazu týkajících se kauzy bytí či nebytí domu č. 26 v Nádražní ulici jsem opravdu nebyla příjemně naladěná.
Na lednovém jednání zastupitelstva města jsem nebyla, ale dovedla jsem si představit atmosféru napjatou k prasknutí a s nejistým výsledkem.
Jsem obyčejný občan bydlící v Roztokách hodně let. Je pravda, že jsem také trochu staromilec a čím jsem starší, tím víc si vážím věcí, které jsou starší než já. V Praze už se nedívám do výkladních skříní obchodů, ale na fasády domů stavěných jak před několika staletími, tak na ty nové, moderní.
Většina historických domů nejen v Praze získala za posledních 35 let nové „kabáty“, a pohled na ně je pro mne velkým zážitkem.
A v Roztokách? I zde je pár míst, kde se ráda zastavím a vnímám jak vnější zhotovení, tak vnitřní krásu – nebo, chce se říci, i poezii místa.
A tak si myslím, že je velká škoda, možná až nezodpovědnost, promarněná šance i příležitost, nevyužít koupi domu čp. 26 pro město Roztoky. Dům je sice starý, ale i s určitým pozemkem – v této době v Roztokách za cenu, která se už nebude opakovat!
Ono totiž nemá naše město celkem žádné jiné velké možnosti, kde postavit pro občany menší byty pro lidi v nouzi, startovací byty pro mladé či dům pro seniory. Na to vše dnes existují dotační programy (to už bylo zmíněno i v jednom ze článků Odrazu č. 2/25).
A poněvadž jde vždy o peníze – možná by se po důkladné a včasné úvaze zastupitelů (pokud by informace přicházely včas a správnou cestou) některé méně naléhavé položky v rozpočtu města mohly přehodnotit, případně trochu odložit či zmírnit výdaje, aby se město po pár letech třeba pochlubilo ojedinělou, rekonstruovanou historickou budovou vedle té nové, moderní, která v Nádražní ulici vyroste. (Dnes už bývá zvykem, že i v nových bytech se vyjímá ojedinělý kus starožitného nábytku). A tady by se potkaly dvě architektury, dvě historická období…
Není ani vyloučeno, že když se dům nekoupil, nebudou problémy či složitosti s novým vlastníkem. Radnice se bude vyjadřovat k budoucímu stavebnímu řízení, může to být nepříjemné a trvat dlouho, zkušenosti zastupitelé mají z jiných lokalit.
A tak přeji našemu městu a jeho obyvatelům, aby se naši zvolení zastupitelé dokázali při zásadních jednáních dohodnout ve prospěch občanů. Staré přísloví praví: „Peníze možná budou a my nebudeme a nebude ani to, co mohlo být.“ Některé šance se neopakují.
Olga Veselá