
Oheň praská a plápolá, žhavé jiskry poletují a jejich záře soutěží s hvězdami na nebi, dokud neuhasnou nedaleko v trávě. Děti opékají buřty, pejskové se choulí opodál, všude se rozléhá zpěv, jedna píseň střídá další, trampské i lidové melodie zaznívají nočním tichem, smích, zábava a radost ze setkání pod krásnou hvězdnou oblohou, to byl Keltský telegraf na Holém vrchu.
Pokus propojit se z kopce na kopec pradávnou technikou — ohněm, světlem a kouřem — kterou k dokonalosti dovedly keltské kmeny a která se používala ještě ve středověku, sice nevyšel, ale večer plný všech výše uvedených krás to bohatě vynahradil.
Takže čerti a čertice, jak se správně nazývají účastníci této akce, děkuji a za rok na shledanou!