V úterý 30. 4. kolem 18. hodiny došlo k totálnímu ucpání kruhového objezdu v Dejvicích. Roztocké autobusy čekaly u Internacionálu na možnost dostat se do konečné stanice.
Na obvyklém nástupišti autobusů 340 a 350 stála dlouhá fronta čekajících lidí, asi tak na tři plné autobusy. Jak dlouho čekali, to nevím. Nezaváhala jsem a popošla na tramvaj jedoucí do Podbaby, abych mohla pokračovat domů vlakem.
Shodou okolností jsem musela jet autem ráno v osm hodin téhož data do horních Roztok. Obvykle ve špičce autem nejezdím, a tak jsem byla velmi překvapená množstvím aut, které projíždělo serpentinou a valilo se na Prahu. A v těch autech byl asi z 95 % pouze řidič. Podobná porce aut ze Suchdola se obvykle v tuto dobu táhne až od České zemědělské univerzity.
Jenomže to poposkakování do Dejvic, kde je následně velmi slušná městská doprava, není rozhodně rychlejší. Připomínám možnost dostat se do středu Prahy nebo na metro dvěma vlaky, které jezdí spolehlivě a je z nich nádherný výhled na údolí Vltavy.
Uvědomuji si složitost řešení vzniklé dopravní situace, která má kořeny v minulosti.
Alena Havlínová