Stanislav Boloňský 
Ilustrační foto - Algotech
Na konci minulého roku nám končil výhodný tarif pro dodávku plynu u nejmenované společnosti, a tak jsem asertivně raději přešel k 1. únoru k novému (nejmenovanému) dodavateli. Jeho nabídka sice není o mnoho lepší, ale změna je život…
Na základě cenového ujednání nám byla stanovena výše měsíčních záloh, první jsem neprodleně převodem z účtu zaplatil. Na konci února mi přišlo překvapivě roční vyúčtování, v tomto případě samozřejmě jen za únor. Je to sice byrokratický nesmysl, ale mají to tak zřejmě nastaveno v systému.
Přestože letošní únor byl mnohem chladnější než v minulých letech a bylo třeba intenzivněji topit, vyúčtování skončilo milým přeplatkem ve výši 1 100 Kč. Logické by tedy bylo výši stanovených záloh snížit, jinak by roční bilance skončila výrazným přeplatkem.
Systém (asi umělá inteligence) ale rozhodl právě opačně, zvýšil mi okamžitě měsíční zálohy na více než dvojnásobek! Zřejmě vyhodnotil přeplatek za únor (v systému patrně za celý rok) jako velmi nízký, a tak byl „obezřetný“.
Zavolal jsem na zákaznickou linku a snažil jsem se přesvědčit v tomto případě živého referenta o chybném postupu a žádal nápravu. Referent však kupodivu novou výši záloh hájil tím, že v dalších měsících mohu topit mnohem více než v tom mrazivém únoru.
Namítl jsem, že od května do září netopím plynem prakticky vůbec. Po kratší výměně názorů, která připomínala spíše humornou historku z natáčení, jsme se nakonec domluvili na tom, že zůstanu na původní, nezvýšené výši záloh. I tak se stanu významným sponzorem dodavatelské společnosti, neboť, než mi peníze vrátí ve vyúčtování, jí poskytnu bezúročnou půjčku ve výši několika desítek tisíc korun ročně.
Skoro se mi chce věřit, že jde o obvyklou obchodní strategii.
Napsal jsem si červeným písmem do kalendáře datum, kdy mohu opět přejít k jinému dodavateli. Ale ani v budoucnu bohužel nemám jistotu, že nenarazím opět na nějakou (umělou?) inteligenci.
