Jaroslav Drda 
Dorostenci Sokola v Roztokách ve slavnostních krojích s novým praporem, 1932, foto: archiv Středočeského muzea
SLOVO STAROSTY. Navštívila mě mladá slečna redaktorka z Českého rozhlasu, která dostala na starost náš region a postupně se s ním a s jeho představiteli seznamuje. Hodinu jsem odpovídal na její otázky, sem tam si něco nahrála na diktafon.
A pak se zeptala, jestli v našem městě působí nějaké spolky. Nejprve jsem ji chtěl odkázat na naše webové stránky s pokáráním, že se na ně taky mohla podívat dřív, než se do Roztok vypravila. Pak jsem si ale řekl, že je nezkušená a světa neznalá, a o roztockých spolcích a jejich akcích jí povyprávěl.
Při té příležitosti jsem si znovu uvědomil, jak bohatý je roztocký spolkový život. Jsou lidé, kteří ve všech tzv. neziskovkách vidí semeniště všeho zlého a nejraději by je zakázali nebo aspoň odřízli od veřejných finančních zdrojů.
Jenomže je třeba vidět, že drtivá většina těchto organizací vykonává činnosti, které by jinak nikdo neobstaral, a přitom jsou lidem prospěšné.
Spolky sdružují lidi se shodnými zájmy, pomáhají jim v jejich realizaci. Pořádají kulturní, sportovní, společenské či vzdělávací aktivity. Mohou zastupovat specifické skupiny obyvatel, např. handicapovaných, a hájit jejich potřeby. Nelze pominout ani skutečnost, že spolky vytvářejí sociální vazby mezi lidmi a pomáhají k rozvoji občanské společnosti.
Řada z nich pracuje s mládeží, nabízí jí smysluplné trávení volného času. To je účinná prevence před sociálně patologickými jevy a rizikovým chováním, což jsou fenomény, které bohužel ve společnosti sílí.
Roztoky mají to štěstí, že tu žije mnoho lidí aktivních, zapálených a organizačně schopných. Nejkrásnější na tom je, že všechnu tu záslužnou činnost vykonávají dobrovolně, nikdo je k tomu nemusí nutit. Roztocké neziskovky dnes pokrývají nesmírně široké spektrum aktivit, v nichž si téměř každý může vybrat.
Takové aktivity si podporu města zaslouží. Můžeme se bavit o tom, jakou formou a v jaké výši. V letošním roce máme pro tyto účely v rozpočtu částku 3,6 milionu Kč, což je asi 1,3 % celkových výdajů města. Od spolků přitom požadujeme minimálně 25% spoluúčast, což je dostatečně motivační podíl k tomu, aby pořadatelé uvažovali ekonomicky a museli vyvinout snahu o dofinancování akce, a přitom celý projekt nebyl ohrožen nedostatkem finančních prostředků.
Vidíte, tohle jsem té slečně redaktorce zapomněl říci. Ale prý se zase ozve.
