Václav Dolejší 
Impresariát Anny Hrindové přichází s pokusem o moderní výuku a spouští projekt s názvem „Až po uši“, který reflektuje aktuální reformu rámcových vzdělávacích programů (RVP) – nový obsah předmětů uměleckého vzdělávání na základních školách. V Roztokách se na projektu podílí Roztoč, Zákl. škola Zdenky Braunerové, Sedmihlásek i město Roztoky.
Záměrem je ukázat školním dětem význam kvalitní umělecké výuky a představit první konkrétní výstup teoretických diskusí, které probíhají pod záštitou Ministerstva školství a Národního pedagogického institutu.
„Jde o pilotní projekt v České republice a ojedinělý počin, protože již nyní implementuje a přináší praktické změny do výuky hudební, výtvarné a plánované dramatické, pohybové a filmové výchovy na základní škole,“ říká v rozhovoru pro Odraz jeho autorka Anna Hrindová, zakladatelka umělecké organizace Impresariát působící v oblasti kultury.
Nejvíc emocí při debatách o změně RVP u základních škol bylo právě kolem nápadu zrušit tradiční „hudebku“ a „výtvarku“ a nahradit ji nově výchovou taneční a pohybovou, filmovou nebo dramatickou. Jak to chcete zlomit a přesvědčit kritiky?
Hudebka i výtvarka jsou srdcem uměleckého vzdělávání a nemohou být zrušeny. Velmi diskutovaný nový obsah umělecké výuky na základních školách reaguje na to, že dnešní umělecké formy jsou stále více propojené. A i ve výuce má být vytvořen interdisciplinární prostor pro všechny druhy umění. Více prostoru mají dostat i scénická umění – divadlo, tanec, film. Naše iniciativa nabízí nová praktická řešení obsahu i formy výuky uměleckých předmětů ve školách. Metodologicky stavíme na integrované a projektové výuce, propojujeme formální a neformální vzdělávání, a tímto způsobem chceme dětem nabídnout širší kontext vědomostí a více radosti z jejich vlastní tvořivosti.
Je těžké v české konzervativní společnosti prosazovat takové změny?
Zavádění změn zejména na celonárodní úrovni je jistě náročné. Takové názory často slýchávám z institucí. Z mé zkušenosti je opravdu těžké propojit formální a neformální vzdělávání v rovině koncepční. Nicméně v praxi to až tak složité není. Máme mnoho zapálených pedagogů, šikovné odborníky i vynikající umělce. I když se jejich představy občas rozcházejí, všichni chtějí kvalitu, a to nejlepší pro děti. Máme naději, že to půjde.
Proč název „Až po uši“?
Chtěli jsme lehký a zapamatovatelný název, který vyjadřuje nadšení a úplné ponoření do uměleckých aktivit. Zároveň ale odkazuje i na možné obtíže, se kterými se dospívající mohou potýkat, například deprese. Chceme jim nabídnout podporu prostřednictvím rozvoje jejich kreativity a zručností v umění.
Co je tedy přesně vaším cílem?
Vytvořit podpůrný systém pro výuku uměleckých předmětů na základních školách. Nabízíme učitelům praktickou podporu a propojujeme je s odborníky na danou problematiku. Dětem poskytujeme více materiálů, inspirace a prostoru pro pochopení témat. Chceme, aby teoretické znalosti byly lépe uchopitelné a aby si je děti mohly vhodně vyzkoušet, například v rámci projektů, uměleckých workshopů nebo setkání s inspirativními osobnostmi. Například v Roztokách se právě zabýváme tématem „Veřejný prostor“ a hledáme pro školáky způsoby, jak ho pochopit a zlepšit pomocí různých druhů umění.
Co přesně si představit pod propojením formálního a neformálního vzdělávání?
Propojení formálního a neformálního vzdělávání znamená spojení strukturovaného učení – jako je škola a univerzity – s volnějším, praktickým učením mimo školu jako jsou workshopy, kurzy nebo zájmové aktivity. Díky tomu mohou žáci rozvíjet své dovednosti a zájmy přirozenější a zábavnější formou. Výsledkem je pestřejší a efektivnější vzdělávání.
Jednou z nejbližších aktivit bude setkání v tělocvičně s populárním umělcem Vladimirem 518, jemuž žáci mohou klást otázky. Proč zrovna on?
Vladimir 518 dokáže veřejný prostor vnímat opravdu komplexně. Věnuje se hudbě, ilustracím, komiksu, scénografii, má rozsáhlé znalosti v oblasti architektury. Jeho rap i graffiti jsou navíc skvělým příkladem toho, jak může kultura, která je často vnímána jako kontroverzní nebo ambivalentní, obohatit diskuzi o tom, jak veřejný prostor vypadá a jak bychom s ním měli zacházet. Pro žáky tak může být setkání s ním inspirativní a otevřít jim nový pohled na to, jak sami vnímají své okolí a jakým způsobem ho mohou ovlivňovat.
Váš projekt je pilotní, jako první to zkoušíte v Roztokách. Chcete přesvědčit Ministerstvo školství, aby to tak fungovalo všude. Proč jste si vybrala zrovna naše město?
Roztoky mají velký potenciál v oblasti kultury a vzdělávání a myslím, že radnici na smysluplných projektech záleží. Ve městě již dlouhodobě dobře fungují rozmanité možnosti a nabídky kvalitního formálního i neformálního vzdělávání. Mnoho rodičů zde má vysoké nároky na vzdělání svých dětí, což vytváří podpůrné prostředí pro jejich růst i pro samotné vzdělávání. Žije tu spousta zajímavých lidí, včetně vynikajících umělců. A nakonec, Roztoky a Žalov jsou pro mě už třicet let domovem, a ráda bych alespoň trochu také přispěla naší komunitě.
Zkuste se nám trochu představit – co děláte, kde všude jste žila a působila?
Jsem muzikoložka a hudební manažerka, a většinu svého profesního života se pohybuji v oblasti klasické, tedy artificiální hudby. Organizuji koncerty a kulturně-vzdělávací aktivity po celém světě. Měla jsem tu čest poznat bohatou část kultury a umění v Evropě, Asii, obou Amerikách a na Blízkém Východě. V posledních patnácti letech jsem se více zaměřila na výzkum obsahu uměleckého vzdělávání. Moc mě to baví, věřím v umění se vzdělávacím motorem: má potenciál rozvíjet nejen praktické zručnosti, ale i lidskost, empatii a schopnost vnímat krásu kolem nás.
Máte tedy zkušenosti se vzděláváním ze světa – v čem je české dobré a v čem by se naopak mělo zlepšit?
Celkově má české vzdělávání dobré základy, vyznačuje se silným historickým zázemím a kvalitními institucemi. Existuje zde také pěkná tradice spolupráce mezi školami a rodiči, která pozitivně ovlivňuje vzdělávací prostředí.
Je však potřeba více se zaměřit na rozvoj kritického myšlení a modernizaci obsahu i metodologie výuky. Důležitá je také výrazně větší podpora učitelům a zlepšení jazykového vzdělávání.
Václav Dolejší
