
Příběhy našich sousedů 2024, foto: Daniela Dlabolová
Ve čtvrtek 27. března od 16 hodin se v lysolajské Sokolovně uskuteční slavnostní prezentace projektu Příběhy našich sousedů, který dětem přibližuje vzpomínky osmi pamětnic a pamětníků, jejichž životy významně ovlivnily dějinné události 20. století.
Do projektu Příběhy našich sousedů se zapojilo v letošním roce celkem sedm žákovských týmů ze čtyř základních škol na Praze-západ [ZŠ Horoměřice, ZŠ Mikoláše Alše (Praha-Suchdol), ZŠ Velké přílepy a ZŠ Zdenky Braunerové (Roztoky)] a jeden tým z Gymnázia Hostivice.
V průběhu pěti měsíců žáci nejprve natáčeli vyprávění místních pamětníků a dohledávali dokumentární materiály k jejich příběhům. Ze shromážděných podkladů pak vytvořili vlastní dokumentární díla, která odborné i široké veřejnosti představí právě na slavnostní prezentaci ke konci školního roku.
Mezi pamětníky, jejichž osudy děti zpracovávaly, je podle regionální koordinátorky pořádající společnosti Post Bellum velice pozoruhodný mix osobností, životy všech jsou však pevně spjaty s regionem.
Děti zpovídaly například výtvarnici Adrianu Skálovou, která díky italskému tatínkovi mohla strávit svůj život za Železnou oponou, přesto se však rozhodla vrátit do socialistického Československa na vysokou školu a již tu zůstala. Nyní žije v Suchdole a je významnou osobností tamního komunitního života.
Výtvarnicí je i pamětnice z Roztok Zuzana Sléhová, která se kvůli kádrovému profilu žádný výtvarný obor nikdy nevystudovala, přesto s manželem založila úspěšné studio a své skleněné výrobky prodávala do galerií po celém světě.
Další roztockou pamětnicí je Táňa Pekárková, která vzpomínala na své dětství na Barrandově, sledování StB po emigraci sestry i na události po revoluci, kdy pracovala jako asistentka premiéra Petra Pitharta. Zuzana Sléhová a Táňa Pekárková jsou v Roztokách spojeny se začátkem sdružení Roztoč, stejně tak Marie Bartulíková, která dětem vyprávěla o tom, jaké to bylo vyrůstat a studovat v období komunismu.
Život za minulého režimu v Roztokách a okolí přiblížila dětem i nadšená sportovkyně Irena Pelcová. Tým z Horoměřic si za svého pamětníka zvolil porevolučního starostu Horoměřic Václava Káška, kterýjako voják z povolání v roce 1969 neuposlechl rozkaz ukončit hladovku na protest proti okupaci a strávil několik měsíců ve vězení na Pankráci.
S vpádem vojsk Varšavské smlouvy jsou spojené i první vzpomínky Bohumila Kšány, pamětníka týmu z Hostivice. Ten jako malý jezdil s vojáky usídlenými nedaleko jeho bydliště „obchodovat“. Jejich podmínky byly tak nuzné, že by prý „za kus chleba vyměnili samopal“.
Emil Murín se dostal do Velkých Přílep až ze Slovenska, z malé německo-slovenské vesničky. Přestože začátky v Československu nebyly vůbec jednoduché, podařilo se mu díky celoživotnímu heslu „komu se nelení, tomu se zelení“ vypracovat a zasloužit se mimo jiné o výstavbu zastávek metra Karlovo náměstí a Anděl.
V rámci slavnostního podvečera zhodnotí odborná porota ve složení Roman Hájek (Středočeská vědecká knihovna v Kladně), Miluše Šíchová (ZŠ Járy Cimrmana, Lysolaje) a Robert Oppelt (MF Dnes) zpracovaná dokumentární díla studentů i jejich výstupy před publikem. Prezentace, kterou bude v lysolajské Sokolovně na adrese Štěpnice 355 moderovat Anežka Petrová, je přístupná veřejnosti.
Žákovské dokumenty jsou dostupné na webu www.pribehynasichsousedu.cz.
Tato akce probíhá díky finanční podpoře města Roztoky, obcí Velké Přílepy, Horoměřice, MČ Praha-Suchdol, Středočeského kraje a Středočeské vědecké knihovny v Kladně. Děkujeme také lokálním sponzorům: Stavební firma BLÁHA s.r.o., DELPRA spol. s.r.o., Papírnictví a hračky Roztoky, Středočeské muzeum v Roztokách, Studio Flores, pekárna Fermento a Powerprint.
Na setkání se těší žáci základních škol