Po zvolení poslancem jsem následně předal starostování, ale k dění v Roztokách se snažím přispívat i nadále, nejen z pozice zastupitele a předsedy finančního výboru.
Dvanáct let v úřadu starosty mi pomáhá ve sněmovně nahlížet celostátní témata z pohledu komunální a regionální politiky. Umožňuje mi to u zákonů přemýšlet mimo jiné nad tím, jaké konkrétní dopady budou mít pro nás v Roztokách. I to je důvod, proč jsem se rozhodl tady v Odraze psát o tom nejdůležitějším z dění v poslanecké sněmovně.
Prvním čtením prošla na konci ledna korespondenční volba pro krajany v zahraničí. Podle Ústavy musí mít každý občan zajištěnou možnost vykonávat své volební právo. Je tedy zcela namístě odstraňovat překážky, které výkonu volebního práva brání našim spoluobčanům, kteří v době voleb pobývají v zahraničí.
V Roztokách žije řada lidí, kteří za prací cestují po celém světě, nebo studentů, kteří jezdí sbírat cenné zkušenosti např. v programu Erasmus. Právě proto má korespondenční volba smysl a já věřím, že opoziční obstrukce přestojíme a zákon definitivně schválíme, aby platil už pro příští sněmovní volby.
Kde naopak sněmovna našla shodu napříč všemi stranami, a jsem za to moc rád, je změna definice znásilnění. Stojí na principu jakéhokoliv projevení nesouhlasu a myslí i na případy, kdy oběť nesouhlas projevit nemůže. Věřím, že projednávání bude bezkonfliktní i nadále a oběti znásilnění se brzy dočkají větší zákonné ochrany.
Jako podstatné vnímám i projednání manželství pro všechny. Rovný přístup k lidem bez ohledu na jejich sexuální orientaci považuji za důležitý aspekt vyspělých liberálních společností. Sám jsem v minulosti svůj názor na manželství stejnopohlavních párů přehodnotil a dnes nechci ostatním upírat to, co mám díky své báječné rodině sám.
Mrzí mne, že většina pro manželství se ve sněmovně nenašla a že nedošlo ani k úplnému narovnání práv partnerů ve srovnání s manželi. I přesto se domnívám, že jde o velmi významný posun, který v mnoha ohledech život stejnopohlavním párům usnadní.