Žijí mezi námi

Český dálkový plavec Martin Straka, který nás reprezentoval na olympijských hrách v Paříži, obsadil v závodě na 10 km 20 místo. Závodil na světovém šampionátu v Kataru a v Japonsku, kde ho dělilo jen dvanáct sekund od umístění v první desítce. Pokud není zrovna na závodech nebo soustředění, můžeme ho potkat v ulicích Roztok nebo Žalova. Žije zde již několik let. S Martinem jsem se sešla a zasypala ho otázkami.

V Paříži se závod konal v řece Seině, o které je známo, že má silné proudy a není zrovna nejčistší. Jak sportovec, kterého start teprve čeká, události vnímá?

Proudy i špatná kvalita vody jsou faktory, se kterými musíme v dálkovém plavání počítat. Já jsem se na start moc těšil a tyto okolnosti jsem vnímal jako výzvu.

Jak jsi spokojený se svým umístěním?

Spíš než umístění hodnotím raději výkon. S výkonem jsem spokojený, v Paříži to stačilo na 20. místo a věřím že postupem času budu schopný se přibližovat umístěním v top 10 na světových soutěžích. Celkově to byl velmi náročný a specifický závod. Byla to jedinečná příležitost a jsem rád, že jsem se tohoto olympijského závodu mohl zúčastnit.

Sportovci si často chtějí prostředí osahat. Povedlo se?

Ano, povedlo se nám absolvovat jeden trénink v řece před závodem. Vyzkoušeli jsme si celý okruh a trošku zjistili, jak na něm působí proud.

Památky po celé trase. Dokáže si plavec scenérii aspoň trochu užít?

Scenérii jsem vnímal spíš před startem a pak po doplavání. Během závodu ovšem bylo možné vnímat fanoušky podél trati, kterých bylo na poměry dálkového plavání opravdu hodně. I v tomto ohledu byl tento závod jedinečný.

V Kataru sis zajistil vstupenku do Paříže. Splnil se ti sen být na olympiádě?

Byl to vždy velký sen, který mě motivoval každý den, obzvlášť v těžkých chvílích. Když se člověku takový sen splní, je těžké to hned emocionálně zpracovat.

Jaká jsou nominační kritéria na olympiádu v dálkovém plavání?

Kvalifikační kritéria jsou pokaždé trochu odlišná. Na OH 2024 byly stanoveny dva kvalifikační závody. Jedním z nich bylo mistrovství světa ve Fukuoce, kde se na OH kvalifikovali první tři plavci na 10 km. Druhým závodem bylo mistrovství světa v Dauhá 2024, kde se kvalifikovalo prvních 13 plavců (mimo třech již kvalifikovaných), jeden Francouz (plavec FRA už byl mezi top 13, kvóta tedy připadla dalšímu nejvýše umístěnému plavci) a 5 dalších plavců (vždy nejlépe umístěný plavec z každého kontinentu).

Hodně záleží na hromadném startu. Bývá to, jak se říká, „maso“?

Na hromadném startu záleží do určité míry. Pokud člověk udělá chybu, je pak ještě čas ji napravit. Je ale dobré vytvořit si na startu strategickou pozici a neztratit zbytečně moc energie při kontaktu s ostatními.

Jaká se liší tvá příprava v zimě a v létě? 

Zimní příprava je více postavená na objemu. V bazénu naplaváváme vyšší kilometráž v nižší intenzitě. Máme třeba také soustředění na běžkách, kde trénujeme především aerobní vytrvalost. V létě je pak hlavní období kde se snažíme trénovat rychlost a ladit formu na vrcholné akce.

Jaké máte vybavení pro závody, např. brýle?

Při závodě používáme celotělové plavky (bez rukávů), plavecké brýle a čepičku s kódem CZE. Každý závodník má také jeden čip na každé ruce pro snímání mezičasů. Pokud je teplota vody pod 18 °C, musí se plavat v neoprenu.

Přihodilo se ti někdy něco neobvyklého nebo nepříjemného?

Na mistrovství Evropy v Bělehradě mě při závodě soupeř omylem kopl do ucha, čímž mi prokopl ušní bubínek. To bylo poměrně neobvyklé zranění, jinak je vždy po závodě člověk trochu otlučený.

Jak se plave takový závod? Jistě máš nějakou taktiku.

V plaveckém „balíku“ to funguje podobně jako v cyklistice. Pokud plavete těsně za někým, ušetříte výrazné množství energie. To samé platí, pokud plavete vedle někoho na úrovni jeho boků, tedy na vlně. V závodě se vždy snažím udržet v závěsu těch nejrychlejších.

Jsou během závodu mezi plavci nějaké naschvály, nějaké fyzické výpady?

Naschvály nejsou tak časté, samozřejmě někdy chování plavců ovlivní emoce. Spíš je v závodě hodně fyzického kontaktu, který k této disciplíně patří. Například na obrátkových bojích dochází k přeskupení „balíku“, a tím i k většímu fyzickému kontaktu.

Závody jsou někdy v moři, někdy v řece. Je v tom rozdíl a co ti více vyhovuje?

Je to velký rozdíl. V moři je lepší viditelnost a tím pádem má člověk větší přehled. Slaná voda také trochu víc nadnáší než sladká. Naopak je v moři těžší zmapovat proudy a mohou být i velké vlny.  V řece jsou proudy silnější, ale dají se lépe „číst“. Mně osobně vyhovuje spíš moře, už jen díky krásnému prostředí a průzračné vodě. Také rád závodím ve vlnách.

Když plaveš na otevřeném moři, máš čas myslet na to, co je pod tebou?

Během závodu na to určitě čas není, ani to moc nevnímám. Spíš pak třeba při tréninku v moři se člověk občas bojí, například v Egyptě, kde jsou žraloci.

Jak se orientuješ ve vodě?

Okruh je vždy označen bójemi. Z vody ale vše vypadá jinak než ze břehu, člověk nemá z hladiny takový přehled. Je proto důležité si najít orientační body v pozadí, například vysokou budovu či strom.

Závod 10 km trvá 2 hodiny. Doplňujete tekutiny?

Ano, na konci každého okruhu (většinou má okruh 1666 m) je občerstvovací stanice, kde čekají trenéři s potřebnou tekutinou v kelímku na tyči, kterou nám podávají do vody.

V čem je specifické plavání v neoprenu. Je to pro tebe lepší?

Neopren víc nadnáší a smazává rozdíly v dovednostech a rychlosti mezi plavci. V neoprenu je také závod mnohem rychlejší. Pro mě je lepší závodit bez neoprenu, kde mohu víc prodat dovednosti specifické pro dálkové plavání.

Máš před závody nějaký specifický výživový program? 

Před závody se snažím jíst víc sacharidů a méně bílkovin, aby si tělo vytvořilo energetickou zásobu na závod. To znamená hodně těstovin, rýže a méně masa. Je důležité také dodržovat pitný režim.

Jaká je konkurence v plavání? Je Florian Wellbrok nedostižný?

V plavání je konkurence velká, závodění se rychle vyvíjí a plavci zrychlují. Wellbrock drží světový rekord na 1500 m v krátkém bazénu a zároveň je olympijským vítězem na 10 km. Má prvotřídní techniku, a pokud je hladina klidná a on je ve své dobré formě, je téměř neporazitelný. Pokud jsou ale třeba vlny, kde natolik nevyužije techniku, je možné ho porazit. Mně se to například povedlo na MS v Kataru, kde byl závod ve vlnách.

Proč jsi se rozhodl právě pro dálkové plavání?

Začínal jsem v bazénu, ale na dálkovém plavání se mi líbilo přírodní prostředí, zkouška absolutní vytrvalosti (jak fyzické, tak psychické) a měnící se podmínky.

Jak dlouho, do jakého věku, se může člověk plavání věnovat?

Je to spíš individuální. Dálkoví plavci většinou dosahují vrcholu v rozmezí 26–30 let. Existují ale také olympijští medailisté, kteří dosáhli úspěchu mnohem později.

Měl jsi státnice na fakultě mezinárodních vztahů, čím bys chtěl být po ukončení plavání?

Na FMV jsem ukončil bakalářské studium oboru Mezinárodní obchod. Rád bych v budoucnu zůstal u sportu, ideálně v mezinárodním prostředí. Baví mě podporovat a rozvíjet sportovní komunitu, a prosazovat základní sportovní hodnoty.

Děkuji Martine, že sis mezi tréninky a závody našel chvilku pro náš rozhovor a přeji ti hodně energie, vytrvalosti, vyhraných závodů a v osobním životě hodně zdraví a štěstí.