Za Lichtenštejny na zámek!

Jak zmiňujeme v tématu měsíce výše, Lichtenštejnové měli celou řadu dalších panství tvořících především tři celky – severomoravský, jihomoravský a středočeský. Centrem středočeského dominia, kam se uchylovala šlechta na společenskou sezónu, v období zasedání sněmů či dalších kauz, které si vyžadovaly jejich přítomnost, byl Kostelec nad Černými lesy, kde sídlil úřednický inspektorát pro další panství – Škvorec, Uhříněves, Koloděje, Radim, Roztoky, Rataje nad Sázavou, Kounice, jako součást celku byl počítán i severočeský Rumburk, získaný v roce 1681. Vzdálenost od Roztok do pražských Lichtenštejnských paláců je 9 km, zatímco do centra nejbližšího lichtenštejnského panství Uhříněvsi je to téměř jednou tolik, možná to je i jeden z důvodů, proč Roztoky setrvávaly téměř dvě stě let ve šlechtickém majetku, i když jejich výnos byl nejnižší ze všech panství a byly osamoceným ostrůvkem mezi okolními statky.

Na roztockém panství se v roce 1757 hospodařilo na 61 gruntech (6 bezzemků a domkářů, 1 zahradník, 6 chalupníků, 25 hospodářů a 23 sedláků) na polích bonity 4-7 (tj. spíše prostředních až špatných), lukách a pastvinách, lesy neměli poddaní žádné. Jako hlavní zdroj obživy je vedle zemědělství uveden odbyt a prodej výrobků, pěstování vinné révy, což dosvědčuje i existence panského vinaře. Mlynáři mleli na panských mlýnech v Roztokách – na velkém mlýně (dnes v místě VÚAB) o 5 kolech, 3 stoupách a pile na stálé vodě, na řece Vltavě a na malém mlýně (dnes Braunerův mlýn) o 1 kole a 1 stoupě na nestálé vodě), poblíž zámku se nacházela také panská kovárna, pracoval zde ještě panský bednář a sládek v panském pivovaru.

O tom, jak žili tři hlavní vrchnostenští úředníci na roztockém panství, čím se zabývali, jak pracovali, komu a za co byli zodpovědní, se dozví návštěvníci v expozici na zámku v Roztokách. Otevřeno je od středy do neděle od 10 do 18 hodin.