Tomáš Novotný 
Jaroslav Huk má nějakou pochmurnou náladu. Nějak je všechno špatně. Naposledy zase Haurowitzova cesta do Tichého údolí. Ne že by nebylo co vylepšovat – na jeden či dva úseky během letošního roku přidáme zábradlí, s tím počítáme.
Stezka je náročně budovaná ve svahu a některé stupně, které nejsou zapuštěny (podle požadavku architekta) v betonu, si mírně sedly. Už je to napraveno a v opravě budeme pokračovat, až to počasí dovolí. Podle lidí chytřejších a v oboru zběhlejších, než je pisatel těchto řádků, to u komunikací budovaných v podobném terénu není nic neobvyklého.
Ale konstatovat, že se cesta nepovedla? To je odvážné a trochu přepálené. Je užitečná, pěkně vyvedená, denně jí projdou desítky (zadýchaných) lidí. Je to zkrátka svižná spojka mezi horní a dolní částí města.
Jaroslav měl šanci během svých šesti let místostarostování tuhle věc řešit už dávno, třeba onačejší technologií. Nu, nestalo se. V poslední době se snažíme myslet více i na pěší. Občas se něco nepovede, i přes nejlepší snahu. V jinak hezky provedené Kostelní postavili kousek uličky ze špatně vypálených cihel, bohužel. Dodavatel to ví a napraví.
Nezlehčuji to (ani jiné závady a nepovedenosti). Ale platí přesně to vousaté přísloví, totiž že kdo nic nedělá, nic nepokazí.
