Co se děje na městě? Všichni to známe. Červen je ten překrásný měsíc, kdy se všichni snaží všechno stihnout před prázdninami, do toho je akce za akcí a besídka za besídkou, nervy tečou, slunce do toho praží a atmosféra houstne. Prostě ňuňu.
Ke svému konci došel mentoring v rámci programu Nadace VIA pro lidi koketující se vstupem do komunální politiky, Markéta Jedličková už ví určitě všechno na světě a je úplně ready. Být mentorkou je mimořádně srandovní zkušenost, zvláště snažíte-li se předat své dosavadní zkušenosti – tedy někdy němé, někdy mimořádně hlasité zírání, jak je zase tohle možné. Třeba jsem ale předala i něco z předatelnějších věcí, ale to si musí cMarkéta posoudit sama. Elánu má spoustu a chytrá je dost, to bude dobrý.
Zahradní slavnost Sdružení Roztoč sem úplně nepatří, ale vlastně patří, protože to byla jedna z nejkrásnějších akcí, jakou jsem za posledních pár let zažila. Bylo to asi poprvé, co jsem se nezapojila jako dobrovolník, tak jsem z toho značně nesvá. Samozřejmě předpokládám, že předchozí dvě souvětí spolu fakticky nesouvisí. (Focení flákám, ale jednu zahradně-slavnostní fotku přikládám.)
Pasování školáků je novinka, nevím, jestli letošní či loňská, kterou jsem letos jako rodič budoucího školáka zažila ve školce Přemyslovská. Nejdřív mi to přišlo až trochu moc, ale bylo to skvělé a dojemné. Děti přechodový rituál hluboce prožívaly, paní učitelky ho braly vážně, ale současně lidsky a zvesela, navazovala zahradní party s hrami, výletem, přespávačkou… na tuhle školku budeme rádi vzpomínat. Z toho, jak to v Přemyslovské dělají, je cítit, že je to s láskou a radostí. A to je skvělé.
Pracovní zastupitelstvo je nástroj, který jsme v tomto volebním období použili už podruhé a určitě to u důležitých témat chceme opakovat. Je to setkání zastupitelů nad nějakým tématem, kde se diskutuje, ale nehlasuje – a dává to možnost věci probrat a dobře zvážit odděleně od rozhodovacího procesu.
Hlavním tématem pracovního zastupitelstva bylo memorandum s krajem ohledně střední školy, které chceme podepsat na červnovém zastupitelstvu. Stojí za tím velký kus práce Míry Berana a úřadu. Memorandum pojmenovává vzájemné vztahy a vizi školy, která by byla společným projektem a investicí města a kraje – nestavěl by se pouze 3. stupeň, tedy SŠ, ale i budova druhého stupně.
Na pracovním zastupitelstvu jsme otevřeli i dvě další témata – jednání s developery ohledně komplexu v Nádražní, kde by město mělo získat samostatný objekt, kde je v přízemí v plánu multifunkční sál a v prvním patře uvažujeme o prostorách pro dětskou skupinu. Aktualizujeme tam zastaralou dohodu neodpovídající ani ekonomické realitě, ani současným prioritám města (jako třeba větší zachování lipového stromořadí a koordinace s budoucí rekonstrukcí průtahu).
Současně jsme probírali posun na Panenské 2, což je prostor u Rozcestí Žalov, kde došlo k rámcové domluvě na urbanistickém řešení oblasti. Investor žádá o změnu regulačního plánu a tento návrh nám dává smysl. V zadání budeme ještě řešit výšku jedné budovy, požadavek hřiště a další věci, ale nic asi nebrání tomu už teď na červnovém zastupitelstvu nastartovat proces, který ke kvalitně řešenému území povede. Jednání bude ještě spousta, vyzkoušíme si tím pořizování regulačního plánu podle nového stavebního zákona a využití posíleného institutu plánovací smlouvy.
Máme vyhlédnutého potenciálního metodika spisovky a dokonce i ajťáka (potřebujeme takového „IT koncepčního projekťáka“). Znamená to, že máme o dost jasněji v rolích, které je záhodno co nejdříve obsadit. Třeba z toho něco bude, ale o podmínkách se teprve budeme bavit, takže v tuhle chvíli to není nic zaručeného.
Serpentina nevypadá, že by se hýbala, ale vskrytu se dějou věci. Proběhlo otevírání obálek 3. tendru, dle všeho přišla akceptovatelná nabídka a KSÚS teď vyhodnocuje kvalifikaci, běží zákonná lhůta a podobně. Všichni doufáme, že se něco, co bude vidět, bude dít co nejdříve.