Jaroslav Drda 
Nový rok nás uvítal docela slušnou sněhovou nadílkou. Při procházení zasněženými ulicemi jsem opět s potěšením zjistil, že řada lidí zametla sníh na chodníku před svým domem, ačkoli to není jejich povinnost. Je to nezištná snaha pomoci svým spoluobčanům, protože je zjevné, že technické služby nemohou všechny komunikace zvládnout. Takže velký dík za to.
Když už jsem v souvislosti se sněhem psal o technických službách, přidám také fakt k jejich chvále. Když zástupce vedoucího viděl, že je na silnici do Přílep katastrofální situace a Krajská údržba silnic nikde, vyrazily dva naše sypače tímto směrem i mimo území města. To také nebyla jejich povinnost.
To vše mě přivádí k myšlence, jak je fajn, když někdo vykoná ve prospěch druhých něco navíc – něco, co by dělat nemusel a co nepatří mezi jeho úkoly. To se mimochodem snažím vštěpovat našim úředníkům, aby lidem vycházeli vstříc a pomáhali jim, ne aby se schovávali za hradbu úředních lejster a vyhlášek nebo za oblíbenou větu: „To nejde, protože…“
Jak by mohlo být na světě krásně, kdyby se všichni snažili dělat víc, než musí! Příležitostí k tomu je dennodenně dost pro každého. Často to může být zdánlivá banalita. Dát někomu přednost ve dveřích, počkat na dobíhajícího cestujícího, pomoci starší osobě do schodů, ukázat zbloudilému cizinci cestu. Někdy stačí usmát se. To jsou věci, které nic nestojí, ale hodně dávají. Je to projev slušnosti a lidskosti.
Tam, kde lidé jenom plní své povinnosti, vládne lhostejnost a nezájem o druhé. Ano, plnění povinností je nezbytným základem pro existenci nějaké společnosti. Ale bude v ní chybět empatie, pochopení, vnímání potřeb ostatních. Bude chladná, odtažitá a nesoudržná.
Ale pomoc druhým má pozitivní dopad i na nás. Dává našemu počínání hlubší smysl a vede nás k pokoře. Dnes pomáhám někomu já, zítra třeba budu potřebovat pomoc sám.
Tak vzniká pocit sounáležitosti a vzájemného respektu. I malé činy mohou mít velký význam. Každý z nás může svět malinko změnit k lepšímu. Dnes je složitá doba. Normou se stává nadávat na druhé. Ano, na špatnosti je třeba poukazovat a nelze je tolerovat. Ale nejprve ukažme, že jsme lepší.
Nechť se nám to v roce 2026 daří.
