Věřejnost 
Začátek nového roku s sebou často přináší změny – a jedna taková čeká i naše muzeum. Od ledna se vám budeme představovat s novou vizuální identitou a zároveň pod zkráceným názvem Středočeské muzeum.
Změna je výsledkem dlouhodobých úvah o tom, jakou roli má muzeum v současné společnosti a jak srozumitelněji a otevřeněji komunikovat s veřejností.
„Nešlo nám o pouhý rebranding, ale o promyšlený nástroj, který nám pomůže být přístupnější a čitelnější pro návštěvníky – ať už přijdete na výstavu, program pro děti, nebo se u nás jen zastavíte na procházce areálem,“ vysvětluje ředitelka muzea Mgr. Jana Klementová. „Naším přáním bylo, aby nová vizuální identita byla moderní, ale zároveň citlivá k místu a jeho historii.“
Se změnou vizuálního stylu souvisí i úprava názvu. Muzeum se vrací ke kratší variantě, kterou již v minulosti používalo. Dlouhý oficiální název se v praxi ukázal jako zbytečně komplikovaný a obtížně zapamatovatelný, zatímco zkrácený název působí přirozeněji a lépe se s ním pracuje v běžné komunikaci – ostatně řada z vás ho už dávno také používá.
Dosud muzeum nemělo jednotný grafický manuál, s výjimkou archeologické expozice Archevita, otevřené v roce 2022. I proto bylo důležité, aby nová vizuální identita s tímto stylem nekonkurovala, ale naopak s ním citlivě souzněla. Na první pohled mělo být jasné, že všechny části muzea patří k sobě. „Chceme být otevřenou kulturní institucí pro všechny generace, která propojuje historii, vzdělávání i komunitní život. Nová vizuální identita je jedním z kroků, jak tuto ambici naplnit,“ dodává ředitelka.
Inspirace historií i místem, kde působíme
Nová vizuální identita vznikla na základě vyzvané soutěže, do níž bylo osloveno několik grafických studií a designérů. Odborná porota nakonec vybrala návrh pražského Studia Divize, který nejlépe odpovídal zadání, charakteru muzea i jeho dlouhodobé vizi.
Studio Divize tvoří volné seskupení grafických designérů pod vedením Sáry Bergmannové a Tomáše Brychty. Ti jej založili během svého studia na Fakultě umění a designu UJEP v Ústí nad Labem a veřejnosti jej poprvé představili v roce 2015 na Prague Design Week.
V současnosti působí spolu se svými kolegy Karlou Gondekovou, Alexem Halchynskyim a Ondřejem Halaburkou ve vlastním prostoru v Praze 7 a zaměřují se především na tvorbu korporátních identit, vizuálních stylů výstav a dalších kulturních akcí, stejně jako na grafickou úpravu knih, katalogů a jiných publikací. Personálně i místně je studio propojeno s papírenskou a knihvazačskou značkou Reformát.
Studio se při tvorbě inspirovalo samotným areálem muzea, jeho architekturou i širším (historickým) kontextem středních Čech. „Prostory muzea spojuje řada tvarů a struktur, které vycházejí z jednoduchého motivu kruhu – například křížové klenby, arkády nebo další architektonické a interiérové prvky. Právě ty nám posloužily jako východisko pro nový logotyp,“ vysvětluje Tomáš Brychta z vítězného grafického studia.
Designéři pro nové logo zvolili tzv. piktografické písmo, které propojuje obrazovou a textovou rovinu a funguje jako flexibilní znak i jako základ širšího vizuálního systému. Symbolem slova „středo“ se stal rovnoramenný kříž vepsaný do kruhu, jenž evokuje také cykličnost a propojenost různých epoch a kultur i mlýnské kolo Braunerova mlýna. Slovo „české“ pak zastupuje klín české vlajky.
Tyto obrazové znaky jsou doplněny písmenem „M“ jako označením muzea a plným názvem instituce. „Celé pojetí volně navazuje na vizuální styl Archevity, jehož jsme také autory, a hra se čtením obrazů se promítá do jednotného vizuálního systému muzea,“ doplňuje Brychta.
„Usilovali jsme o vizuální jazyk, který bude současný, ale také pevně ukotvený v místě a jeho příbězích,“ říká Karla Gondeková, spolutvůrkyně identity. „Jednoduché geometrické principy umožňují dlouhodobé a variabilní využití – od plakátů a publikací přes digitální prostředí až po orientační systém v areálu zámku.“
Vizuální identita jako funkční nástroj komunikace
Součástí poroty byli nezávislí odborníci z oblasti designu, marketingu a muzejnictví. Podle PhDr. Ivy Knoblochové, vedoucí Centra designu a užitého umění UPM a členky poroty, spočívá síla vítězného návrhu především v jeho systematičnosti: „Nejde o jednorázově efektní řešení, ale o promyšlený vizuální systém, který muzeu umožní dlouhodobě a srozumitelně komunikovat s různorodým publikem.“
Zavádění nové vizuální identity bude probíhat postupně – od tištěných materiálů a plakátů přes web a sociální sítě až po orientační systém v areálu zámku. Cílem je plynulá změna, která respektuje kontinuitu instituce. „Měníme se navenek, ale naše poslání, hodnoty i vztah k místu zůstávají stejné. S respektem k předchozím generacím a s vizí moderního muzea pro všechny. Chceme být muzeem, kam se budete rádi vracet – ať už jste tu doma, nebo k nám přijíždíte z okolí,“ uzavírá ředitelka muzea Jana Klementová.
