Nedávná přednáška pana Fojta o recyklaci přinesla nový úhel pohledu na třídění plastů. Dozvěděli jsme se, že pokud váháme, zda nějaký plastový výrobek do žlutého kontejneru hodit, patří tam.
Vše se totiž dotřiďuje nejprve lidskou silou a dále na velmi složité lince drtí, třídí a čistí pomocí různých technologií. Mnoho druhů plastů sice zatím nemůžeme snadno zrecyklovat, ale touto cestou je alespoň můžeme nasměrovat k energetickému využití, místo toho, aby skončily na skládce.
To platí i pro mírně znečištěné obaly – technologie si s nimi poradí. Takže pokud jste váhali, zda umýt kelímek od jogurtu, či láhev od mléka, máme pro vás dobrou zprávu – neplýtvejte vodou a vyhoďte je klidně mírně znečištěné.
Setkáme se i s „plastovými“ materiály, které přeci jen do žlutého kontejneru nepatří! Jsou to bioplasty (PLA) – nelze je běžným způsobem zrecyklovat a jsou těžko rozeznatelné od PET, tedy na lince nevytříditelné.
Závěr? Recyklace plastů je dnes plně funkční proces, který je schopen používat i značně nestandardní vstupní suroviny. Kvalita vstupních surovin ale podstatně ovlivňuje rychlost, kvalitu a náklady recyklace. Poptávka výrobců obalů po recyklovaném materiálu stále roste, což je z pohledu ekologie správný trend.
Bohužel díky stále novým a ve větší míře vyráběným nestandardním obalům je všeobecně recyklace stále technicky obtížnější a nákladnější proces. Jediný dobrý odpad je odpad, který nevznikne. I když se recyklace stále vyvíjí a třídění odpadů se zlepšuje, bude recyklace vždy energeticky náročný proces a nikdy se nezrecykluje veškerý odpad.
Děkujeme paní koordinátorce EVVO na školách paní Zuzaně Sýkorové za spoluorganizaci akce.
Za odbor životního prostředí Ing. Zuzana Richterová a Ing. Eliška Moravcová Ph.D.