Rozsypaný recyklát včetně zbylé hromady v areálu jízdárny (dne 22. 2.)
Pan Hošek, člen komise životního prostředí za Roztoky sobě, si toužebně přál zásah Inspekce životního prostředí. Psal to v každém článku věnovaném granulátu, který nechala v zimě nešťastně navézt provozovatelka jezdeckého klubu do svého areálu. (Připomenu, že mne na navezení haldy granulátu vhodného nejvýše do kryté manéže upozornil starosta sousední obce a že jsem obratem požádal majitelku Agiry o odstranění.)
K tomu mne pan Hošek stihl opakovaně obvinit z manažerského selhání, z toho, že jsem neměl volit formu gentlemanské domluvy se šéfovou Agiry, z pomalosti, z obcházení úředních postupů…
Ve svém prvním článku někdy zjara popsal dramaticky v Odrazu, co za nezdobu je tam navezeno a co všechno to může znamenat.
Já jsem zatím spolu s panem tajemníkem našeho úřadu, příslušnou radní a se šéfovou odboru ŽP přesně v duchu usnesení zastupitelstva jednal s provozovatelkou areálu o tom, aby začala granulát odvážet. Dali jsme jí rozumné lhůty a docílili toho, že významnou část granulátu skutečně odvezla.
Získali jsme rozbor z certifikované laboratoře, který potvrdil nevhodnost nasypání granulí do volné přírody. Zároveň ale byl výsledek takový, že nebylo třeba šturmovat a dramatizovat, jak to činil pan Hošek. To samé řekli i příslušní úředníci z Černošic, protože i oni naši „planetární kauzu“ zkoumali – a pak od ní dali ruce pryč.
A uprostřed tohohle děje (i kvůli tlakům pana Hoška), ne úplně příjemného, přijeli 20. května dva inspektoři České inspekce životního prostředí, povoláni pravděpodobně panem Hoškem. Ti konstatovali a protokolárně stvrdili, že paragrafy porušeny nejsou, protože většina granulátu je už z areálu odstraněna.
Po této návštěvě provozovatelka areálu sdělila úřadu, že v souladu s protokolem považuje věc za uzavřenou a plochu za dostatečně vyčištěnou.
Trochu jsme se (ano, s panem tajemníkem, příslušnou radní, vedoucí OŽP, protože s těmi všemi spolupracuji a tvrzení opaku jsou fabulace pana Hoška) podivili. My bychom byli o fous přísnější. Doptal jsem se tedy inspekce, zda si provozovatelka jejich vyjádření vykládá dobře a zda už je tedy stav uspokojivý.
Inspektorka odpověděla: „Provedená nápravná opatření – odklizení granulátu v areálu jízdárny – považujeme za dostatečná. V prostoru jízdárny se nachází pouze zbytková příměs granulátu. Kontrolovaná osoba požádala o vynětí ze zemědělského půdního fondu.
Příměs granulátu (stav 5/2026) v pískové jízdárně nepovažuje inspekce za vnášení cizorodých látek do zemědělské půdy, protože i zde bylo provedeno odstranění granulátu. Jedná se o vyrovnanou převážně pískovou plochu na rostlém terénu, nelze tudíž konstatovat porušení § 3 odst. 2 písm. e) zákona č. 334/1992 Sb. a inspekce pokládá věc za vyřešenou.“
Pan Hošek docílil neuvěřitelného výsledku. Pozval inspekci ve víře, že pořádně zatopí. Že prokáže, jak radnice (Novotný) chybovala, když… atd., jak jsme byli nedůslední a benevolentní.
Pravý opak je ale pravdou. Pan Hošek docílil toho, že odvážení zbytků granulátu je zastaveno. Že to, na čem jsme byli domluveni s majitelkou areálu a čeho bychom při troše trpělivosti jisté dosáhli, přebilo konstatování Inspekce životního prostředí.
Co teď ale dělat? Komu psát? Koho obvinit teď? Já myslím, že snad raději už nic a nikomu. A nikoho.