Bude nová výstavba v Roztokách?

Roztoky jsou příjemné místo k bydlení. A proto již několik desítek let dochází k velkému tlaku na novou výstavbu v našem městě. A po tu samou dobu se město snaží proti nadměrné výstavbě bránit. Jaké nyní máme k dispozici kapacity a kam to všechno bude směřovat? Vejdeme se v budoucnu vůbec do našeho města?

Jak jsme na tom nyní?

Kolem roku 2000, kdy se v Roztokách začalo masivněji stavět, měly Roztoky něco kolem 5500 obyvatel. Nyní, po dostavbě Solník, Panenské I a II a menší části Dubečnice se počet obyvatel blíží k 10 000. A kolem tohoto čísla bychom rádi zůstali. Existující infrastruktura je nyní na hranici svých kapacit.

A nejde jenom o čistírnu odpadních vod, vodojem, školy a školky, což jsou provozy, které lze zrekonstruovat, rozšířit nebo dostavět. Jde zejména o infrastrukturu dopravní, tedy kapacity silnice na Prahu a kapacity veřejné dopravy. Ty jsou v současnosti na hranici svých možností a rozšiřování již prakticky není možné.

I územní plán počítá s cílovým stavem 11 až 12 tis. obyvatel. Jedná se o historicky zastavitelné plochy dané územním plánem z roku 1991 – Solníky, Dubečnice a Horní Žalov. Nový územní plán z roku 2020 nové zastavitelné plochy nepřidával.

A proč tedy město novou výstavbu úplně nezakáže?

Město (a stavební úřad) není stavební diktátor. Musí se řídit platným územním plánem, musí respektovat soukromé vlastnictví a platné zákony. Město je živý organismus a nelze jej úplně umrtvit. Samotné město má při povolování nové výstavby velmi malé kompetence. Jediný zákonný prostředek je tvorba územního plánu, případně regulačních plánů. V nich musí být nastavena dostatečná míra regulace tak, aby se výstavba nestala nadměrnou.

A dělá v tom tedy město něco?

Ano, v současné době probíhá úprava regulačního plánu Solníky, která na zbylých rozvojových plochách umožní výstavbu nemnoha rodinných domů, ale větší část nezastavěného území zůstane určena pro veřejnou občanskou vybavenost. Dále se zabýváme úpravou územního plánu, změnou č. 5.

Na základě zkušeností s novým územním plánem z roku 2020 budeme provádět úpravy, které zpřesní regulaci výstavby. Chceme do územního plánu doplnit regulativy, které nám umožní zabránit neúměrným přestavbám starých roztockých vil na pseudobytové domy (což se nyní bohužel děje). Již několikrát jsme odmítli návrh největšího majitele pozemků v Roztokách, společnosti Ekospol, na rozšiřování zastavitelných ploch a uvolnění regulací, ač nám nabízeli nemalé finanční prostředky.

Dále připravujme směrnici o příspěvcích developerů, tzv. kontribucích. Ta stanoví příspěvek městu na rozvoj infrastruktury za nově stavěné domy. S některými stavebníky tento režim funguje již nyní. Je to prostředek, který sice výstavbu nezastaví, ale alespoň poskytne městu finanční prostředky na rozvoj a úpravy potřebné infrastruktury.

Rozšiřuje, ano, jde to pomalu. Jsme si vědomi problémů zejména s dopravou, a to jak individuální, tak veřejnou. V současné je zpracovávána dopravní studie, která doporučí nutné (a možné) úpravy v dopravním režimu města.

A rozšiřuje tedy město infrastrukturu ve vazbě na novou výstavbu?

Nezávisle na studii nyní připravujeme výstavbu okružní křižovatky v Žalově, na křižovatce ulic Přemyslovské a Přílepská. Ta zajistí větší plynulost a zejména bezpečnost dopravy hlavně v ranních špičkách.

Stále jednáme s krajem, resp. Krajskou správou komunikací, o kompletní rekonstrukci naší hlavní silnice (průtahu městem), která zahrnuje tuto okružní křižovatku ve finální podobě a též okružní křižovatku na náměstí. Ovšem, to je a bude běh na dlouhou trať. Naráží to již více než deset let na neuvěřitelný „molochismus“ Krajské správy a údržby silnic.

Pro děti je připravován ve spolupráci se Středočeským krajem projekt nové střední školy a 2. stupně základní školy v kampusu Cihelna na Žalově. Kapacitu základních škol a mateřských školek máme nyní dostatečnou.

Čistírnu odpadních vod bychom měli začít příští rok rekonstruovat. Rekonstrukce je nutná jednak pro zajištění správného a bezproblémového chodu na další desetiletí, jednak mírně zvýší její kapacitu. Další kapacity pak čistírna získá po odpojení kanalizace ze Statenic a ze Suchodola. Statenice si budou stavět svojí vlastní čistírnu (jejich obrovský rozvoj naše čistírna není schopná pokrýt ani náhodou), kanalizace z městské části Suchdola bude postupně přepojena na Prahu – na ústřední čistírnu. To se nyní pomalu děje – lze si všimnout, že například probíhá výměna výtlačného potrubí v ulici Roztocká.

Snad tedy i v budoucnu se nám bude dařit držet výstavbu v přijatelných mezích, adekvátně k dostupné infrastruktuře.

Michal Hadraba, radní za Sakuru