Letní číslo Odrazu přineslo podrobné povídání o znovuobjevené žalovské cihelně. Vyvolalo to vlnu zájmu. Pochopitelně, tak skvělou věc nevykopeme v obci každý den. Na kruhovou, více než stoletou pec se slétli archeologové, vysvětlovali, dokumentovali, zkoumali.
Odborník nad jiné, cihelnoznalec dr. Hájek, přijal mé pozvání a proslovil v knihovně zajímavou přednášku. Dozvěděli jsme se mimo jiné, že v minulosti byly v Žalově cihelny dvě, konkurenční, že žalovské cihly byly ceněné, že vydržely víc než leckterá cihla dnešní.
Dobrý kousek práce vykonal pro cihlovou osvětu i levohradecký šéfprůvodce Marcel Ramdan svou sérií několika provedení na místě vykopávek. Kdo nezaváhal, viděl v únoru a v březnu zblízka areál někdejší cihelny tak, jak to už nebude nikdy možné.
Proč? Památku nemůžeme uchovat celou. Ve shodě s odborníky jsme vybrali cca 25 procent plochy s nejzajímavějšími artefakty. Do léta tenhle prostor necháme provizorně (ale doufám, že bytelně) zastřešit.
Zároveň jsme rádi přijali výzvu Ing. arch. Ondřeje Šefců z národního památkového ústavu, totiž abychom cihly poskytli pro dobrou věc. Komu? Nadaci rodiny Vlčkových, známých filantropů, kteří opravují historickou usedlost Cibulka. Vznikne v ní hospic pro onkologicky léčené děti. Jeho tvůrcům poslouží naše cihly pro vyspravení tamní prastaré zdi.
A co bude se zajímavým a zachovaným zbytkem cihelny? Bude od léta opět zpřístupněn k občasným prohlídkám s průvodcem.
A až časem nějací další představení obce rozhodnou o přesném využití pozemku, bude záležet na citu architekta, stavu městské kasy a také bdělém oku žalovských a roztockých patriotů, aby bylo to nejzajímavější ze zaniklé cihelny natrvalo zakomponováno do nově budovaných staveb. Hlídejme to.
Vhodně začlenit kus naší historie do novostavby či jejího okolí bude stát nějaký peníz, asi ne zcela malý. Byla by ale škoda, kdyby místo toho zvítězilo několik šťouchanců lžící bagru.