Máme další důvod, proč se dojímat na tím, v jak krásném městečku žijeme. Ekonomický deník E15 sestavil podle několika kritérií žebříček nejlepších míst pro život, v němž Roztoky skončily na třetím místě v kategorii obcí od 4 do 10 tisíc obyvatel. To je fajn.
Protože se nad výjimečným místem mezi řekou Vltavou a Tichým údolím plném pestrého komunitního života rozněžňujeme docela často, pojďme dnes být kritičtější. Položme si všichni regulérní otázku, jestli náhodou Roztoky – coby téměř desetitisícové město s třistamilionovým rozpočtem – nemají náhodou na víc?
Otázku, jež vás možná občas také napadne. Třeba při pohledu na tradiční jarní záplatování ulic nebo při cestě parkem na Tyršově náměstí. Ne, že by park byl úplně zanedbaný a nefunkční, ale tak nějak cítíme, že celý prostor v centru i navzdory dílčím úpravám rychle stárne a patří do minulého století.
Odpověď, jestli by to nešlo ještě lépe, najdeme na jižním okraji Prahy, v Dolních Břežanech. Pětitisícové městečko letošní žebříček nejlepších míst pro život jednoznačně vyhrálo. A není divu – kdokoliv tam přijede, kouká kolem sebe s otevřenou pusou. Jezdí tam celé delegace architektů, expertů na územní rozvoj, starostů nebo učitelů, kteří by také chtěli svou obec takhle proměnit.
Cokoliv, na co se v Dolních Břežanech podíváte, získalo nějakou cenu: známá je třeba sportovní hala ve tvaru elipsoidu, jež se stala absolutním vítězem české Grand Prix architektů. Hlavní chloubou je laserové centrum, moderní vědecké pracoviště uprostřed obce v místech, kde byl dříve zemědělský brownfield po JZD. Na vědce je napojena místní základní škola s unikátním programem.
Jak se původně zemědělská obec, která dříve sloužila hlavně k zásobování Prahy a také k letní rekreaci pražského arcibiskupa, dokázala takhle vyšvihnout? Je to všechno zásluha Věslava Michalika, jenž byl v Dolních Břežanech 18 let starostou. Zrovna teď v červnu jsou to čtyři roky, kdy náhle ve svých 59 letech zemřel.
Bohužel, zrovna takoví lidé v dnešní politice docela chybějí. Michalik byl zapálený vizionář s analytickým mozkem. Měl originální nápady a uměl na ně sehnat peníze. Viděl dál, než trvá jedno volební období. Původně vystudoval jadernou fyziku, živil se jako vědec. Později coby investiční bankéř vydělal peníze a procestoval svět. Pak se dal na politiku.
Máme i my na víc?
Nepochybně ano. Začněme tím, že si do čela obce zvolíme vedení, které nějakou vizi nabídne. A pokud sami takovou vizi a energii máte, nebojte se kandidovat, komunální volby se kvapem blíží.