
Za termínem občanská participace se skrývají různé způsoby, jak zapojit lidi do rozhodování města. Třeba aby se podíleli na podobě rozpočtu, což je u nás projekt Dobrý nápad, kdy lidé mohu sami navrhovat menší „zlepšováky“, do nichž má město investovat. Jindy se zas mohou podílet na vytváření veřejného prostoru.
Ale není participace jako participace.
V Roztokách je ústředním tématem další rozvoj města. Existuje většinová shoda nad tím, aby nová bytová výstavba nebyla masivní, ale pokud možno co nejmírnější. Vyzkoušeli jsme si už dvě formy, jak to ovlivnit.
Tu první před více než 15 roky. Město dramaticky rychle rostlo, ale už nestíhala infrastruktura, služby, lékaři, chyběla místa pro děti v mateřinkách i v základní škole. Tehdejší starostka Olga Vavřínová se proto rozhodla dupnout na brzdu. Zapojila veřejnost tím, že vyhlásila místní referendum, kterým chtěla omezit plány developerů na stavbu vysokých bytových domů pro tisíce nových obyvatel.
Otázka zněla: Souhlasíte s tím, aby budoucí zástavba určená pro bydlení na dosud nezastavěných rozvojových plochách ve městě byla možná pouze rodinnými domy?
Jenže referendum překvapivě skončilo krachem. K hlasování, které se konalo ve čtvrtek 26. listopadu 2009 od 13 do 20 hodin, se dostavilo pouhých 26 procent voličů. Výsledky tudíž nebyly platné, k tomu by byla třeba účast alespoň 35 procent.
Dnes radnice zkouší jiný, méně konfrontační způsob participace. Snaží se zapojit místní lidi už na začátku do intenzivní debaty o proměně určité lokality. Loni jsme to viděli v případě projektů zaměřených na proměnu parku v Tichém údolí a na revitalizaci malého náměstí Jana Procházky. V obou přirozeně projevili velký zájem hlavně lidé z nejbližšího okolí.
Ovšem rekordní zájem o participaci v Roztokách byl vidět začátkem února. Do školní jídelny v žalovské budově Cihelna dorazilo asi 80 lidí. Skláněli se nad čtyřmi velkými stoly, kde byly mapy lokality Panenská.
S chutí lepili zelené puntíky do míst v mapě, kde se jim líbí. A červené tam, kde to naopak považují za nebezpečné. Mimochodem, nejvíc se to červenalo na křižovatce Lidické ulice s Přemyslovskou a tamnějších autobusových zastávkách.
Debata o regulačním plánu v této lokalitě je výjimečná i tím, že na rozdíl od předchozích jde o soukromý pozemek. Ten je územní plánem určen jako zastavitelná plocha. Takže dnes jde spíše o dobrou vůli investora, nakolik vyhoví všem požadavkům lidí z okolí.
Kdyby měl vyjít vstříc všem požadavkům, které na jednání zazněly, pak samozřejmě na Panenské nepostaví ani jediný byt, jak plánuje. Byla by tam jen zeleň, stromy, lavičky, cestičky, vodní prvky…
Ale zdá se, že mezi vedením města, obyvateli a investorem funguje alespoň elementární důvěra. Doufejme tedy, že i vzájemné porozumění pro odlišné zájmy.