V očekávání magické „noci svatojánské“ se sešlo ke svému červnovému jednání krajské zastupitelstvo. Někteří kolegové se dostavili již v převleku (?) za „šviháka lázeňského“. Léto už se prostě nekompromisně dožadovalo své vlády, zbývalo překonat „jen“ 68 bodů agendy, z nichž několik naznačovalo ostrou debatu.
Tentokrát převažovaly ekonomické a finanční záležitosti. V prvé řadě schválení účetní uzávěrky a závěrečného účtu kraje za rok 2023. Za loňský rok „proteklo“ středočeským účtem téměř 50 miliard Kč! Bilance je zdánlivě přebytková, ovšem s tím, že příjmy byly tzv. konsolidovány (navýšeny) bankovními úvěry.
Příjmy kraje tvoří z 67,33 % transfery ze státního rozpočtu a státních fondů, daňové příjmy pak zejména (50 %) výnos z DPH. Výdaje se nakonec podařilo oproti schválenému rozpočtu přiškrtit o 7,5 mld. Kč. V současné době je zadlužení kraje na úrovni 5,9 % ročního rozpočtu (2,58 mld. Kč), splátkový režim je dodržován.
Debata o miliardách kupodivu nebyla rozsáhlá, opozice se jednotně (negativně) vyjádřila při hlasování. Problém byl ale trochu s vyšší absencí zastupitelů (napříč stranami), takže tento klíčový bod prošel jen 34 hlasy, tedy jen dvěma nad nutným minimem.
Kraj pomáhá svým obcím
O peníze šlo i v dalších bodech. Pro obce v prstenci kolem Prahy, které čelí masivní rezidenční výstavbě, a tedy nekončícímu přistěhovalectví zejména mladých rodin, je vypsán zvláštní fond na podporu rozvoje kapacity základních škol.
Maximální výše příspěvku pro jednoho žadatele je sice jen 10 mil. Kč při spoluúčasti obce 50 %, takže je to spíš na malé přístavby, ale „nemusí pršet, stačí, že kape“. Podobně kraj dlouhodobě podporuje obce do 2 tisíc obyvatel prostřednictvím Fondu obnovy venkova, z něhož v tomto volebním období čerpalo již kolem 800 obcí.
Pokračuje i projekt Obědy do škol pro chudé děti (vzletně nazývané jako „děti trpící potravinovou nebo materiální deprivací“), a to pro školy zřizované i nezřizované krajem. Je třeba dodat, že jde z 90 % o peníze z EU.
Byly také schváleny letošní dotace na výstavbu cyklistické infrastruktury. Je mezi nimi i páteřní cyklostezka Zdiby–Klecany, jejíž stavba už byla zahájena.
Rozděleny byly i dotace dobrovolným hasičům obcí v celkové výši 81 mil. Kč. Z 211 uznaných a přiznaných dotací se na 8. místě vyjímá jednotka SDH z Roztok, která požádala o 93 817 Kč.
Budeme jezdit v lepších autobusech
Zastupitelstvo též schválilo nadlimitní veřejnou zakázku na výběr dopravce na Kolínsku. Za 2,2 mld. Kč budou nakoupeny nové (komfortnější) dieselové autobusy. To je v atmosféře „uhlíkové revoluce“ poněkud překvapivá informace, ale realita je jasná. Zatímco 1 provozní km autobusu diesel přijde na 42–47 Kč, mnohem dražší elektrobus jezdí za 74 Kč/km.
Byly také schváleny smlouvy související se stavbou přeložky silnice 1/12, tedy součásti vnějšího pražského okruhu, což je jedna z největších investic do dopravní infrastruktury v pražském okolí – a podobně k obchvatu Berouna a Záp u Brandýsa nad Labem.
Ze sociální oblasti bych zmínil schválení příspěvku kraje na provoz nového domova seniorů se zvláštním režimem v Mladé Boleslavi s 23 lůžky – tedy podobného zařízení, které by slušelo i Roztokám. Síť sociálních služeb se každoročně aktualizuje (rozšiřuje), ale velmi opatrně, rozhodně ne dostatečně vzhledem ke stárnutí populace. Ale to není chybou kraje, limity jsou na úrovni státního rozpočtu.
Ach, ty strategie…
Zastupitelé také projednali naplňování Strategie rozvoje Středočeského kraje z roku 2019 s výhledem do roku 2030. Dokument sestavený před covidovou a energetickou krizí je plný nereálných, bombastických hesel („Středočeský kraj se stane jedním z nejbohatších regionů EU“) připomínajících minulé „budovatelské“ časy. Bylo proto rozhodnuto strategii neopravovat, ale zpracovat kompletně novou.
Nekrvavá bitva o kamenný most
Neformálním vrcholem jednání však bylo projednání petice občanů (za jejich účasti) proti demolici historického mostu v obci Květnice (okres Praha-východ). Je to příběh hodný Franze Kafky, plný absurdit a nepochopení, ale snad s dobrým koncem.
V Květnici je starý kamenný most (či spíše mostek o šíři necelých 5 metrů), patrně z konce 18. či začátku 19. století, přes který ovšem vede hlavní obecní komunikace. V sedmdesátých letech 20. století byl most rozšířen o jeden jízdní pruh betonovou lávkou.
Již celých 12 let je ale novodobá přístavba pro dopravu uzavřena a veškerý provoz je sveden na most historický. Krajská správa a údržba silnic se nyní (celkem logicky) rozhodla, že se s tím musí něco dělat. Rozhodla ovšem na základě znaleckých posudků (?) tak, že je třeba oba mostíky zbourat a postavit tam nové železobetonové mostní dílo, podobně jako v několika dalších případech v okolí Prahy.
Bez ohledu na to, že kamenný most nenese podle oponentního statického posudku znaky zjevného statického narušení, a je vlastně jedinou zachovalou historickou stavbou v obci. Je krásný i z estetického hlediska, nová betonová monstra z nedalekého okolí s ním nemohou soupeřit.
Uspěla až petice
Věc ovšem běžela úředním postupem a byl dokonce již vydán demoliční výměr. Skupina místních patriotů se ovšem nenechala odradit a sepsala proti záměru demolice petici, kterou podepsalo 2 tisíce lidí.
Poté, co neuspěli se svými dopisy a výzvami podpořenými odbornými kapacitami z oblasti památkové péče, se obrátili mým prostřednictvím na výbor pro památkovou péči, kulturu a cestovní ruch Středočeského kraje se žádostí o podporu svého úsilí.
Současně byl podán návrh Ministerstvu kultury na prohlášení mostku za kulturní památku. Do hry o něj ovšem vstoupily i změny na radnici příslušné obce, když nové vedení se rozhodlo na starém mostku netrvat.
Výbor posléze věc podrobně (po místním šetření) projednal a ztotožnil se s názorem, že je vhodné mostek zachovat a doporučil toto stanovisko i krajskému zastupitelstvu. No, a jeho červnové jednání mělo zaujmout jasné stanovisko.
Před vlastním jednáním probíhala horečná jednání v rámci zastupitelských klubů a nebylo do poslední chvíle jasné, jak hlasování dopadne. Fakt je ten, že na projektovou přípravu nového mostu již bylo vynaloženo (možná zbytečně) 0,75 mil. Kč.
Výsledek byl nakonec překvapivě jednoznačný ve prospěch mostku; proti byl jen jeden zastupitel a několik se jich zdrželo. Most v Květnici dostal tedy šanci a bude záležet na rozhodnutí MK ČR, zda ho za kulturní památku prohlásí, či nikoliv.
Příběh tohoto vesnického mostku bude mít ještě jeden pozitivní dopad. Bude zpracován pasport všech mostů a mostků ve vlastnictví Středočeského kraje a bude posouzena jejich případná historická a stavební hodnota, aby se zmatkům, jaké se odehrály kolem mostu v Květnici (a ovšem i v Dobříši, Vyšehořovicích a jinde) předešlo.
Stanislav Boloňský
zastupitel Středočeského kraje