Věřejnost 
Již od počátku letošního měsíce června jsme si s mojí ženou hlídali předprodej vstupenek na jeden z nejkrásnějších a posléze nejpovedenějších koncertů v roztocké zámecké síni, který měl být na programu 21. září 2025.
Kdo je světově uznávaný český houslový virtuos Josef Špaček a krásně, harmonicky svěže znějící Filharmonický komorní orchestr, kteří měli být na programu, jistě znají a obdivují mnozí roztočtí občané. A to jsme ještě nevěděli, jak krásně bude ladit k podvečernímu koncertu i vlahý, přímo všechny krásy objímající letní večer.
Při vstupu do zámku jsem chtěl pogratulovat hlavnímu organizátorovi a režisérovi koncertu, dlouholetému violistovi České filharmonie Ivanu Pazourovi k tomu, jaký krásný koncert dal dohromady. I řekl mi s úsměvem, abych raději nic dobrého nepředpokládal, ještě prý nic neskončilo.
Říkal jsem si, co má na mysli, že by se mohlo Mistrovi Špačkovi udělat nevolno, nebo že by praskla nějaká houslová struna? Zato z krásného úsměvu vedle stojící Ivanovy manželky Barborky (mimochodem moc jí to slušelo), harfistka České filharmonie, bylo jisté, že půjde o povedený večer. Bylo až dojemné, jak se v kulisách roztockého zámku vítala se svými kolegy, členy České filharmonie.
No co vám mám o tomto krásném večeru povídat. Pro mě to byl večer té nejkrásnější hudby v mém životě. Už Vivaldiho koncert a mol, ve kterém hráli sólo Josef Špaček a Vlastislav Kobrle, naladil všechny posluchače do těch nejkrásnějších poloh smyčcové hudby.
A pak přišel vrchol večera!
Houslový koncert D dur Ludvíka van Beethovena. Koncert, který je řazen mezi ty nejkrásnější a také mezi ty nejnáročnější. Ale ta náročnost neplatila pro Mistra Josefa Špačka. Jak ten ovládal celý svůj houslový hmatník až vysoko ke kobylce, jak jistě a čistě zněly jeho tóny, většinou strunné dvojhmaty, o flažoletech ani nemluvě. Jakou samozřejmou jistotu své hry a muzikálnost ve své duši mají tito světoví Mistři, je vskutku obdivuhodné.
Když šel při bouřlivém potlesku Mistr Špaček kolem mě (2. řada zcela vlevo), popřál jsem mu hodně zdraví. A on mi s úsměvem poděkoval. No řekněte, kdo z vás se kdy pobavil s takovým světovým virtuosem?
Když jsem viděl na konci koncertu, jak s úsměvem na líci předává Ivan Pazour kytici květin Mistrovi Špačkovi, bylo zřejmé, jak úspěšný celý hudební zámecký večer byl. Nechci tady vyjmenovávat všechny sponzory tohoto krásného hudebního večera, patří jim nás všech posluchačů velký dík. Před jejich úspěšnou prací se v úctě klaníme. Nemenší dík patří i samotnému vedení města Roztoky, které fandí a podporuje tyto krásné hudební zámecké koncerty.
Po koncertu jsme se s mojí krásnou ženou ještě prošli pohádkovým zámeckým parkem, abychom si tu doznívající pohádkovou symfonii tónů užili až do samotného závěru krásného letního dne…
Miloš Markvart
