Roztoky nejsou nafukovací, říká radní Hadraba

Michal Hadraba ze Sakury má dva koníčky, které se do Roztok vyloženě hodí – je vášnivým cyklistou a rád jezdí vodní slalom. Jako radní pro rozvoj města a vodohospodářskou infrastrukturu má největší vliv na podobu města. Jedná s developery, podílí se na regulačních plánech. „Pevně doufám, že všichni ti, co přijdou na radnici po nás, nepodlehnou tlaku developerů. A budou si uvědomovat, že Roztoky nejsou nafukovací,“ říká Hadraba v rozhovoru pro Odraz.

Jak si ideálně představujete Roztoky za deset let?

Dnes mají Roztoky zhruba 8600 obyvatel a odhadem další tisícovku, která tu není hlášena. Územní plán počítá s cílovým stavem zhruba 11 tisíc obyvatel. To je číslo, které jsme nestanovili my, ale je takto nastavené od počátku 90. let od prvního územního plánu. Vidíme všude kolem, jak je dnes prstenec kolem Prahy neúměrně přetížený. Je skvělé, že Roztoky se daří držet na únosné míře. Daleko hůře jsou na tom některé sousední obce, např. Statenice či Horoměřice, kde je rozvoj opravdu neúměrný startovní pozici, chybí tam veškerá infrastruktura, což má ve výsledku negativní vliv i na naše město.

Myslím, že většina místních nechce, aby se Roztoky dál rozrůstaly.

Určitě nechce, mimochodem to je také důvod, proč třeba já jsem v komunální politice. Bydlím tady 16 let, v roce 2002 jsem kupoval pozemek a následně stavěl domek. Jakmile jsme se v roce 2006 nastěhovali na Panenskou, začal jistý developer na prázdném poli nad námi plánovat pětipodlažní paneláky. My náplavy jsme proti tomu začaly bojovat, snad s jistým úspěchem. Zkrátka, tak dlouho jsem si chodil stěžovat na úřad, až mi řekli, tak si to pojď dělat sám. Trochu vážněji – nabídl jsem Roztokám své projekční zkušenosti, které jsem měl i s povolováním developerských projektů.

Ano, to je naprosto typické, že náplavy bojují proti rozšiřování.

Je to paradoxní. Všichni říkají – vy jste se sem nastěhovali a už nechcete, aby se sem stěhoval někdo další. Ale je to dané i tím, že starousedlíci si možná v jisté chvílí neuvědomovali, že si mohou dupnout, tak je to holt na nás náplavách.

Tehdy to skončilo velkou stavební uzávěrou. Byla nezbytná tato silná obrana proti developerům?

Místní referendum se nakonec nekonalo, ale stavební uzávěra byl jistě správný krok. Kdyby se tenkrát nic nestalo, mluvíme o prosinci roku 2006, těsně po volbách, tak by dnes mezi ulicemi Na Panenské a Lidická stálo asi 10 pětipodlažních bytovek. A na Dubečnici by stálo takové malé Jižní Město pro více než 5000 obyvatel. Stavební uzávěrou za starostky Olgy Vavřínové se to přibrzdilo. Následně se vyměnilo vedení, kdy TOP 09 společně se Sakurou postupně zajistily vydání regulačních plánů, které jsou dnes platné a omezují v daných lokalitách rozvoj do lidských měřítek.

Jak má vypadat Dubečnice, dosud nezastavěná lokalita mezi Tescem a starou zástavbou, podle regulačního plánu?

Z 80 % jsou tam rodinné domky a jen v části oblasti bytovky, abychom respektovali původní územní plán. Nicméně to hlavní je, že z developerem plánovaných 4500 obyvatel se tam nově vejde 850 lidí, což všichni považujeme za úspěch. Developer s tím samozřejmě nebyl srozuměn, cítil se velmi omezen a podal na nás několik žalob o náhradu škody. Naštěstí jsme všechny, díky dobře zpracovaným regulačním plánům i díky schopným právníkům, vyhráli. Mimochodem, veškeré regulační plány jsou k nahlédnutí na webu.

Majitel pozemků je v této lokalitě developerská společnost Ekospol. Víme něco o jejích záměrech po prohraných soudech?

Řekl bych, že vyčkávají, nic je netlačí, pozemky kupovali velmi levně. Asi jsou zatrpklí a možná kalkulují s tím, že až se změní politické vedení v Roztokách, tak jim intenzivnější zástavbu povolí. Pevně doufám, že se to nestane. Že i všichni ti, co přijdou po nás, si budou uvědomovat, že Roztoky nejsou nafukovací.

Co je největším limitem?

Určitě dopravní dostupnost. Každý, kdo dnes pojede v sedm ráno autobusem do školy nebo do práce, tak pochopí, že do Roztok se už další lidi nevejdou. My jsme chtěli zhustit linky MHD, zejména ve špičkách, ale už to technicky nelze. Další autobusy se sem už nevejdou. Na Levém Hradci nemůžou čekat tři autobusy, není kde. Mohly by jezdit větší, ale harmonika se neotočí na Levém Hradci ani neprojede serpentinou. Byla na stole varianta, že by se točily až v Přílepech, ale už se drbeme levou rukou přes pravé ucho.

Dubečnice je tedy největší, byť už roky zamrzlá, rozvojová plocha. Kde ještě počítáte s výstavbu?

Aktuální projekt, na kterém developer hodně pracuje, je bývalý zemník mezi Řivnáčem a ZŠ Cihelna. Tam je dvacet rodinných domků a dvě malé bytovky, takže celkem lokalita pro 150 obyvatel. Další rozvoj je na Panenské, kde by developerská firma TALORA pana Bláhy chtěla změnit zástavbu s rodinnými domky na malé bytové domy. Urbanisticky je to řešení příznivější, zdá se, že nijak dramaticky nezvyšuje kapacitu, zástavbu to spíše rozvolní. Tam se bavíme asi o 130 bytech.

A co se to rodí v ulici naproti vlakovému nádraží?

Původní snaha, aby se v této lokalitě zrekonstruovala historická továrna na globusy, bohužel ztroskotala na nevůli majitele objektu. Historická továrna byla nedávno bohužel stržena a na jejím místě vznikne šest bytových domů se zhruba 110 byty. Hustota zástavby je tam docela velká. Bohužel zastupitelstvo v minulosti z mě nepochopitelného důvodu neschválilo zpracování regulačního plánu pro tuto oblast. Úspěch alespoň je, že jsme si tam na developerovi vymohli školku a divadýlko. Za velký úspěch při vyjednávání považuju především to, že projekt odstoupí asi 3,5 metru od stávající uliční čáry, takže se nám rozšíří Nádražní ulice.

Spoustu volných ploch ještě vidíme v Solníkách. Co je tam plánováno?

Solníky jsou nezastavěné proto, že v územním plánu byly a jsou určené pro občanskou vybavenost. Developer, společnost Ekospol, zastavěl kolem roku 2002 veškeré plochy určené pro bydlení a tyto, obchodně nezajímavé plochy, nechal prázdné. Možná tak trošku čeká, že se územní plán změní a nakonec tam budou také bytovky. Tomu zatím úspěšně odoláváme.

I tady jde o Ekospol. Jak spolu vycházíte po tolika konfliktech?

Většinu rozvojových ploch ve městě vlastní Ekospol jako jediný developer, což je anomálie Roztok. Takže my s mnoha věcmi bez něj nehneme. Snažíme se proto dlouhodobě o dohodu. Nabízíme jim, že pokud nám za rozumnou cenu prodají nějaké části pozemků na naše občanské vybavenosti typu škola, knihovna nebo kulturní centrum, tak my jim v té lokalitě uvolníme menší část plochy pro bydlení. Zatím je to neúspěšná snaha, protože současné požadavky developera jsou pro nás zcela neakceptovatelné.

Z jiného soudku – dočká se někdy i ZŠ Cihelna 2. stupně?

Do budoucnosti, spíše vzdálené, s tím počítáme. Při návrhu dostavby pozemku počítáme s prostorovou rezervou pro budovu 2. stupně. Zatím ale na rozšíření nemáme peníze, vždyť stále splácíme úvěr téměř 100 milionů za výstavbu budovy pro 1. stupeň. Navíc nás ještě čeká dostavba tělocvičny na Cihelně, která nahradí současnou provizorní nafukovací halu. Ale samozřejmě – i Žalov se rozrůstá, zasloužil by si mít svůj 2. stupeň. Nejsme v 18. století, kdy děti chodily do školy tři kilometry, i když to samozřejmě zvládnou. Na 2. stupeň do Roztok mnoho rodičů vozí děti autem, což zatěžuje město i školní prostor, ráno je tam u školy pekelná doprava. Na Žalov by chodili (snad) více pěšky.

Na rohu Lidické a Přemyslovské má vyrůst další supermarket. Jak je tento záměr daleko?

S majitelem pozemku, společností TALORA, o tom jednáme, vyžaduje to změnu platného regulačního plánu. Podporujeme myšlenky, aby tam vznikl multifunkční objekt, spíše s menší prodejnou. Nechceme tam klasický supermarket s obřím parkovištěm. Ideální by byl objekt kombinované funkce, třeba i s poliklinikou s parkováním převážně v podzemí.

Když mluvíme o rozvoji, mně osobně přijde jako trestuhodně nevyužitý prostor u řeky. Je tam spousta místa, mohli by tam být vodáci, nějaké molo, menší přístaviště, zázemí, cokoliv. Chystáte něco?

To jste trefil hřebíček na hlavičku. Já sám jsem vodák, jezdím na kánoi, na kajaku. Jsem rád, že nám teď vznikl v Roztokách vodácký turistický kroužek, jeho činnost se postupně rozjíždí. Pro jejich zázemí si pronajali pozemek v chatové osadě pod žalovskou zastávkou. Máme zpracovanou studii revitalizace plochy kolem přívozu, která řeší možné využití a „zlidštění“ tohoto prostoru. Po Vltavě hodně jezdí jachty nebo menší čluny, mohlo by tam pro ně vzniknout menší zázemí. Tyto stavbičky nejsou tak finančně náročné, na to bychom nějaké peníze vyškrábli a dotace sehnali.

Tyto stavbičky nejsou tak finančně náročné, na to bychom snad dotace sehnali?

Ano, ale problém je umístění v aktivní záplavové zóně. Povodí si to velmi hlídá a nepovolí tam vůbec nic. Vezměte si, že i nová čekárna na přívoz je vlastně maringotka, která by se měla při povodních rychle odtáhnout. Aspoň jedna věc – v příštím roce bychom chtěli zrevitalizovat žalovskou plážičku, což je plocha v místě ústí Žalovského potoka do Vltavy.

Na závěr dovolte lehce pichlavou otázku. Jak dlouho vás ještě bude bavit být v Sakuře věčnou dvojkou za Tomášem Novotným? Nebo nemáte vyšší ambice a takto jste spokojen?

Vím, jak to myslíte. V minulém volebním období jsem sice nebyl „jednička“, ale užil jsem si poměrně vysokou funkci místostarosty města. Kromě jisté prestiže je s tím ale, ač se to nezdá, spojena velká míra zodpovědnosti. Na starostu ambice nemám. S tím je spojena nutnost reprezentace a také ještě více starostí se vším možným. Vypadne dlažební kostka na chodníku, ulomí se někomu lampa, někdo někomu kopne do plotu. Asi by mi to úplně nesedělo. Leč férové je říci „nikdy neříkej nikdy“.

Komunální politika už taková je…

Ano, ale trochu se to v Roztokách změnilo. Dnes máme na radnici čtyřkoalici, což je docela složité. Dřív jsme se dohodli skoro na všem s bývalým starostou Jakobem víceméně ve dveřích nebo jsme si na chvíli sedli. Teď se musíme složitě svolávat, na vše je tisíc jednání, táhne se to, všichni to promýšlí. Takže je to těžkopádné, byrokracie tam je. Něco se dá udělat, něco trošku naráží – a já nejsem úplně typ byrokrata, takže mě to malinko unavuje. Takže jestli sám budu mít sílu po čtyřech letech do toho znovu jít, to vám neřeknu. Uvidíme, co se podaří dokončit. Já bych si chtěl dotáhnout především projekty, co jsem začal. Dodělat cyklostezku, rozjet a dokončit započatá jednání s developery, aby začali stavět to, co mají. Aby z toho také město něco mělo. Jestli se toto podaří, tak uvidíme.