Tomáš Novotný 
Devět set roků, to už je pořádný kus historie. Však ho také Únětice na konci září řádně oslavily. Zpěvem, tancem, pásmem vzpomínek na všechny ty doby, kdy dlouholetý starosta Vladimír Vytiska a jeho šikovní divadelní kumpáni slavili postupně dobu bronzovou, železnou, hliněnou, papírovou a kdovíjakou ještě.
Naši menší sousedé byli odjakživa příjemně pospolitá obec. Kravín, později Sokolovna, to byly vždy místní chrámy umění, taškařic, muziky a kumštu vůbec. Kolik Roztočáků se zapojilo do Holých faktů o Holém vrchu, kolik zpívá a hraje v únětickém Divochovi, kolik rádo jede do tamního pivovaru. Ostatně, vánoční stromečky si řada z nás taky vozí z Úň.
Cestou mezi poli do Roztok je zase skvělý mozaikový „hrob“ Čeňka Rýznera od únětické výtvarnice Lenky Kracíkové. Naše radní Eva Sodomová rozjela stezku Čeňka Rýznera, muže, který mezi našimi dvěma obcemi doslova pendloval. Jsme společně ve svazku obcí zasažených provozem letiště. Jen ta tramvaj mezi námi hned tak nezacinká! Ale vzhledem k tomu, že mezitím Praha prý cukla z finančních důvodů i od jejího prodloužení na Suchdol, bylo to takové sousedské škorpeníčko, bouřička ve sklenici… piva.
Roztoky vypomáhají sousedům službou naší městské policie. Já naopak nepřestanu být vděčný dnešnímu starostovi Pavlu Svobodovi za pomoc při covidové epidemii. Tehdy nám dohodil tolik vzácné zboží – očkovací tým. Byla to sousedská pomoc k nezaplacení.
Honilo se mi to všechno hlavou, když jsem naši obec zastupoval při nedávné slavnosti u sousedů a poslouchal zpěvačku Kláru Vytiskovou, slavnou dceru proslulého otce.
Přejme malé a šikovné obci, která leží přes kopec, vše nejlepší a spoustu dalších povznášejících nápadů.
