Václav Dolejší 
Se zahájením školního roku jsme mluvili s radním Jaromírem Beranem z TOP 09 o změnách v oblastech školství a vzdělávání, které má v Roztokách na starosti.
Nedávno jste dokončili „mapu škol“. Co to vlastně je, co má ukázat, co je jejím cílem?
Mapa školy je nástroj, jak zanalyzovat postoje žáků, rodičů i zaměstnanců školy ke kvalitě výuky, školnímu prostředí i vztahům a dalším aspektům, které školu definují. Díky tomuto nástroji máme vedle individuálních zkušeností k dispozici i datový přehled, včetně srovnání s ostatními školami. To nám může pomoci k dalšímu rozvoji školy, včetně využití moderních trendů v pedagogice.
Poprvé jste vztahy mapovali v roce 2021. Když srovnáte šetření s letoškem, jaká jsou hlavní zjištění?
Začnu pozitivně. Celková úroveň vnímání školy ze strany žáků i rodičů se zlepšila. Stejně tak se zvýšilo vnímání podpory učitelů od vedení školy. Zlepšily se také vztahy mezi pedagogy. Na druhou stranu došlo ke zhoršení vztahů mezi žáky a k nárůstu slovní agresivity a vulgárních projevů.
Přijde mi takové všeříkající, že na jedné straně vidíme zlepšení výuky informatiky, kterou děti mají čím dál víc v oblibě. A na straně druhé zhoršení vztahů mezi žáky. Dá se s tím něco dělat, nebo to jsou prostě příznaky digitální éry?
Beru to jako realitu. Klima všech škol se mění a bohužel ve většině případů nikoli k lepšímu. To se promítá i do výsledků u nás ve škole. S vedením školy jsme domluveni, že na základě těchto zjištění připraví konkrétní plán během následujících šesti měsíců. Ten se bude zabývat tématem individualizace vzdělávání, klimatem školy neboli „wellbeingem“, jak se dnes moderně říká. A samozřejmě také komunikací změn směrem k rodičovské veřejnosti.
S tímto plánem má pomoci Jan Korda, ředitel Smysluplné školy, což je název úspěšné základky v Karlíně. Proč právě on?
Ředitel Lyčkárny už dnes působí na naší škole jako mentor. Karlínská škola je inspirativní, protože si zakládá na individuálním a férovém přístupu k žákům a příjemné atmosféře mezi žáky i mezi učiteli. Prostě vnější podmínky pro vzdělávání se mění, a tak se musí přirozeně proměňovat i škola samotná. Mým přáním je dostat se do bodu, kdy rodiče své děti nechávají až do deváté třídy v Roztokách. A kdy vědí, co jejich dítě získá, a budou považovat školu za bezpečné a rozvíjející prostředí pro jejich děti. Naše škola a naši pedagogové v tomto směru udělali za poslední čtyři roky obrovský kus práce. Za to jim patří respekt a velké poděkování. Současně je spousta práce před námi.
Mapování také mělo zjistit, které předměty mají děti nejraději a které nejvíc nesnášejí. Jak to dopadlo?
Mezi předměty došlo k výraznému nárůstu obliby u informatiky, hudební výchovy či tělocviku. V porovnání s jinými školy vnímají žáci lépe zejména na druhém stupni matematiku, fyziku či výtvarnou výchovu. Naopak v případě druhého cizího jazyka či zeměpisu je patrný pokles obliby či horší výsledky ve srovnání s jinými školami.
V novém školním roce se snažíte nabídnout individuálnější přístup ke vzdělávání, možná tím i zabránit odchodům dětí na víceletá gymnázia. V čem změna spočívá?
Začínáme v šestých třídách v angličtině a matematice. V angličtině budou žáci rozděleni podle vstupní úrovně angličtiny. Pokročilejší žáci se zaměří na prohlubování gramatiky a náročnější slovní zásobu. Ti méně pokročilí se budou učit běžným tempem. Zároveň platí, že skupiny jsou v rámci školního roku prostupné. Také v obou skupinách bude alespoň v jedné hodině pracovat rodilý mluvčí.
A jak to je u matematiky?
V současné době mají žáci pět hodin matematiky. Čtyři hodiny budou mít se svou třídou. Na pátou hodinu se žáci rozdělí podle úrovně znalostí a dovedností. Žáci, co jsou nejpokročilejší, se budou soustředit na náročnější úlohy a příklady. Dvě skupiny žáků pojedou běžným tempem a čtvrtá skupina se bude soustředit na upevňování znalostí a dovedností, aby žáci zvládli náročnější učivo, které je čeká ve vyšších ročnících. Berme to jako začátek dlouhodobějšího úkolu, jak nabídnout žákům co nejlepší vzdělání odpovídající jejich individuálním potřebám a talentu.
Současně na druhém stupni budou poprvé tripartity, což je nový typ třídních schůzek. Mají své zastánce i odpůrce, jak se ujaly?
Jde o model individuální konzultace mezi třídním učitelem, rodičem a žákem. Už minulý školní rok se nám osvědčil na prvním stupni základní školy. Na těchto schůzkách se probírají silné i slabé stránky žáka, co ho trápí i na co se má v dalším období zaměřit.
Klasikou jsou prázdninové investice do budov. Co se letos opravovalo?
V oblasti investic jsme na Školním náměstí zrekonstruovali dvě třídy, chodbu i sociální zařízení v rámci sanace základů. Škola také vdechla novou podobu školní knihovně, učebně IT i učebně chemie. Budova v Zaorálkově ulici získala moderní plynové kotle a v na Cihelně se mohou děti do konce kalendářního roku těšit na novou venkovní učebnu.
Mateřské školy se také dočkaly nějakých změn?
V mateřinkách jsme se zaměřili na modernizaci školních zahrad. Chceme, aby děti trávily co nejvíce času venku, ale současně smysluplně. Tedy aby školní zahrady byly edukačním prostorem, ne pouze prostorem pro hry a odpočinek. V letošním roce se zaměřujeme na větší herní prvky, nový bazén v MŠ Spěšného i venkovní učebnu v MŠ Přemyslovská. K tomu mají školní zahrady řadu nových záhonů a nově pojatých koutů a koutků. Kolegyně, zastupitelka Zuzka Sýkorová, pak radí pedagogům, jak s novým prostorem pracovat a maximálně jej využít. V MŠ Havlíčkova máme novou školní jídelnu i elektroinstalaci. Byl to dosti náročný projekt, který se ale díky spolupráci školy a kolegů z úřadu podařilo zvládnout.
Zvažujte také možnost zřízení speciální třídy, která by mohla nabídnout speciálně pedagogickou péči pro předškolní děti. Jak to vypadá?
V této třídě by mělo být méně dětí i speciální pedagog. Na podzim pro inspiraci navštívíme několik těchto tříd v širším okolí a načerpáme inspiraci. Když se neobjeví žádné zásadní překážky, rádi bychom tuto třídu otevřeli v září 2026.
Potýkáte se s nejistotou provozních a nepedagogických pracovníků kvůli změně financování, která přechází na zřizovatele?
Nikoli. Pro příští rok počítáme s tím, že nepedagogové zůstanou zaměstnanci škol a nebude se propouštět. Školy tak dostanou zvýšený provozní příspěvek, který pokryje platy školníků, kuchařek i jiných nepedagogů. Nechceme dělat žádné prudké změny, ale spíše investovat do nových provozních řešení, které přinesou úspory a uspořené prostředky dále chceme investovat do škol a jejich zaměstnanců. V průběhu příštího roku chceme například postavit moderní vývařovnu, která bude už od září 2026 vařit pro MŠ Havlíčkova a Spěšného. Věřím, že se nám to podaří.
Jak se Roztoky vyrovnávají s populačním propadem, když se rodí méně dětí? Jak to ovlivňuje vaše plánování ve školství?
Musím říct, že aktuálně zažíváme optimální období. V prvních třídách je průměrně okolo dvaceti žáků. To dává prostor pedagogům intenzivněji se věnovat jednotlivým dětem. Současně díky aktuálnímu demografickému trendu můžeme uvažovat o speciální třídě pro předškolní děti. Vnímám tento trend zejména jako příležitost ke zvýšení kvality vzdělávání. Střednědobě nás v důsledku výstavby čeká přírůstek počtu obyvatel, a tím pádem i dětí. Současné kapacity v mateřských školách i na prvním stupni by tak měly být dostačující. Co je třeba řešit, je kapacita tříd pro druhý stupeň. I proto jsme se pustili do přípravy Kampusu Cihelna, který nabídne vedle střední školy i osm kmenových tříd pro druhý stupeň.
Jak to vlastně s Cihelnou aktuálně vypadá?
Máme za sebou architektonickou soutěž a nyní s vítězem jednáme o podmínkách realizace projektových prací. Současně běží předběžný archeologický průzkum v místě plánované výstavby. Zatím držíme harmonogram. Kdyby se se vše podařilo, jak má, tak můžeme otevírat novou školu v září 2028. Napjatě také sledujeme vyjednávání státního rozpočtu na příští rok, zda se najdou peníze na podporu nových projektů, a v této věci také patřičně lobujeme.
Kvůli tomu jste uzavřeli memorandum se sousedními Úněticemi?
Ano, aby v případě realizace projektu mohly jejich děti chodit na druhý stupeň k nám do školy, protože v Úněticích je škola do páté třídy. Stát totiž bonifikuje meziobecní spolupráci při posuzování jednotlivých projektů.
