Věřejnost 
V knižní podobě vyšel nový horolezecký průvodce po skalách Holého vrchu a okolí. Rádi bychom vám jej představili, neboť se jedná o jakousi formu „samizdatu“ roztockého rodáka.
Horolezecký průvodce po skalách Holého vrchu a Kozích hřbetů pojednává o její historii velmi detailně a komplexně. Objevení tohoto horolezeckého cvičného terénu nám pod nosem vyfoukli v roce 1943 dva Pražáci z Klubu českých turistů (J. Wolf a Otto Jelínek).
Následné znovuobjevení a prvního průvodce měl na svědomí v roce 1958 pražský horolezecký oddíl z Bohnic v čele s Vladimírem Strnadem, který umřel letos v úctyhodných 95 letech. Následná období jsou již ale velmi úzce spjatá s roztockými lezci.
Zde jsme se již nenechali zaskočit a právem lezli po tom, co je nám nejbližší. Byli to především Zdeněk Pašek v 60. a 70. letech (horolezec, výškový pracovník, cestovatel, autor mnoha výstupů v okolí), Zdeno Zibrin se svojí manželkou Olinou a Alenou Šislerovou, bratři Bortelové a mnoho dalších.
V 80. letech Mirek Štanc, Ivoš Cihlář, Karel Mach, Jirka Hahn, Jarda Pašek (syn Zdeňka Paška) a mnoho dalších. V 90. a dalších letech Karel Hegr, domestikovaný Turnovák René Šefr, bratři Čermákové, Adam Pávek, Vašek Mašek a mnoho dalších.
Na sklonku loňského roku se nám konečně podařilo po usilovné 5leté práci dokončit, pokřtít a vydat dlouhodobě očekávané vydání nového horolezeckého průvodce po skalách Holého vrchu a Kozích hřbetů. Cesta to byla nicméně dlouhá a velmi trnitá. Průvodce mapuje jak staronové horolezecké terény, tak zcela nové boulderové trasy. Tuto část ocení především mladší generace.
Jak průvodce dopadl můžete posoudit osobně. Má celkem 86 stran a stojí 500 Kč. K dostání je buď přímo u mě doma v Roztokách (Zaorálkova 905), v Únětickém pivovaru, na lezecké stěně SmíchOFF, nebo na www.lezec-shop.cz.
První recenze od osoby nejpovolanější, Ivoše Bergheila:
Tak tedy Lukáši… Úvodem díky moc za tvého průvodce. Vrátil jsi mě v létech o drahný kus zpět. Do doby lezení bez magnezia, v pohorkách, navázaný „dračákem“ a slaňování „na Dülfera“. Ale také do doby nefalšovaného horolezeckého přátelství, kdy bylo normální říkat si mezi sebou „ahoj“, tykat si, ctít pravidla i přírodu.
Vrátil jsi mě do vzpomínek na našeho učitele lezení Mirka Štance a na mé parťáky na laně Káju Macha, Jirku Hahna, tvého bráchu Marka i na pár vylezených cest na jednodušším konci lana s tebou. Děkuji, že jsem se mohl – teď už asi – historickými vzpomínkami podílet na tomto průvodci, kterého jsi zpracoval velmi precizně.
Vážení čtenáři horolezci, užijte si lezení s průvodcem od Lukáše ve zdraví a dovoluji si za sebe připojit malou žádost: „Lezte prosím s pokorou a úctou k přírodě… i vaši následovníci chtějí vidět skály tak, jako jsme je viděli my.“
Lukáš Čermák
