Dědictví Levého Hradce

Letos se již počtvrté konal cyklus na podporu sbírky na opravu varhanního pozitivu v kostele sv. Klimenta na Levém Hradci.

První koncert 13. 9. přinesl netradiční podívanou. Z provozních důvodů se místo plánované louky na Levém Hradci promítal první český velkofilm v kostele sv. Jana Křtitele.

Ještě němý snímek Svatý Václav ale nezůstal bez zvuku. O ten se postarali držitelé ceny Anděl za klasickou hudbu – členové ansámblu Cappella Mariana. V komorním prostředí se odehrála fascinující kulturní událost.

Zrestaurovaný film starý téměř 100 let doprovodila ještě starší hudba. Atmosféru navodilo intimní podání gotické básně „O Fortuna“ zhudebněná v r. 1925 Carlem Orffem ve slavné Carmině Buraně. Šest hlasů Cappelly Mariany s doprovodem středověké harfy dalo jasně najevo, že prim bude hrát hudba.

To se potvrdilo během celého promítání. V 95 let starém filmu působily některé role, převážně vedlejší, díky divadelnímu přehrávání trochu parodicky – to se ovšem netýká ani v nejmenším dokonalých výkonů Zdeňka Štěpánka v roli sv. Václava či Věry Baranovské v roli sv. Ludmily.

Hudba Cappelly Mariany o to víc vynikla. Ať už šlo o svatováclavský chorál, či hymnus „Hospodine, pomiluj ny“, v příjemné akustice roztockého kostela si návštěvníci projekce užili špičkový program. Flétnista Jakub Kydlíček zvládl i hru na dvě flétny najednou a sopranistka Hana Blažíková má kromě lahodného hlasu i talent ke hře na gotickou harfu.

Vokální schopnosti ansámblu vedeného Vojtěchem Semerádem prokázala již úvodní skladba O Fortuna, běžně uváděná v podání sborů o desítkách členů.

Druhý koncert, tentokrát již tradičně v kostele sv. Klimenta na Levém Hradci, nabídl posluchačům skvosty raného i vrcholného baroka. V první půli se rozezněly čerstvě opravené varhany, jejichž opravu pomohly zajistit kromě sponzorských darů právě příspěvky návštěvníků koncertů, jež známá česká varhanice pořádá od roku 2022.

Ve skladbě „Bergamasca“ Girolama Frescobaldio a Ciaccona C dur Johanna Pachelbela zněly varhany silně a majestátně, přestože jde spíše o malý nástroj.

Druhá část programu představila slavný středověký hymnus Stabat Mater zhudebněný Giovannim Battistou Pergolesim. Zpěv Markéty Klaudové (soprán) a Lucie Karafiátové (alt) dokázal přesvědčit i skeptiky o tom, že barokní hudba má co nabídnout i v roce 2025.

Doprovod obstarala kromě D. Valtové za varhanním pozitivem také členka Sukova komorního orchestru Daniela Oerterová a houslista a skladatel Jan Valta. Tragický obsah latinských veršů Stabat Mater v Pergolesiho pojetí nepůsobil beznadějně. Přestože tento text zhudebnil šestadvacetiletý skladatel jen několik týdnů před svou smrtí, z některých částí je slyšet optimismus a radost. Tu měli i posluchači, kteří dlouhé minuty po doznění posledních tónů nadšeně aplaudovali.

Třetí závěrečný koncert nás přenesl zpět do 21. století. První půlka programu patřila opět zrekonstruovaným varhanům, na které Daniel Valtová zahrála nejdříve 3 působivé skladby svého profesora z AMU Jaroslava Tůmy, které byly vlastně zapsanými improvizacemi na duchovní písně Adama Michny z Otradovic, a poté sama improvizovala na Antifonu ke sv. Ludmile.

Její kreace místy až meditativního ladění vytvořila skvělý předěl ke druhé části večera, kterou bylo oratorium „Legenda de Sancta Ludmilla“ soudobého brněnského skladatele Jiřího Miroslava Procházky – dílo věnované autorem přímo Levému Hradci a zde také již několikrát uvedeno.

Čtyřdílná skladba pro 4 zpěváky a varhany je doslovným zhudebněním latinského textu „Fuit in provincia Boemorum“ z Kristiánovy legendy z 10. století. Moderním, místy až posluchačsky náročnějším jazykem, nás autor provedl od počátečního představení kněžny Ludmily, matky chudých a bezbranných a vlídné utěšitelky sirotků a vdov, přes její spor se snachou Drahomírou až k chladnokrevné vraždě Ludmily na hradě Tetíně (až přízračně působilo vypnutí varhan a následné dlouhé „vydechování“ měchů, které znázorňovalo smrt sv. Ludmily uškrcením) a k závěrečné katarzi – jejímu nanebevstoupení.

Závěr oratoria je ohromující – zpěváci polohlasně citující modlitbu ke sv. Ludmile se v prostoru kostela rozmístí do tvaru kříže a celá skladba končí několikanásobným společným zpěvem „Amen – staniž se“! Výjimečnost večera potvrdilo publikum dlouhotrvajícím potleskem ve stoje.

Projekt Dědictví Levého Hradce si zaslouží pozornost. Připomíná významnou historii tohoto místa a zároveň přináší v komorním prostředí špičkové hudebníky. Je to radost.

Otakar Schön