Vladimíra Drdová 
Nástup dítěte do školy přináší nadšení i obavy. Rodiče v tom hrají klíčovou roli – jejich podpora dává prvňáčkům jistotu i odvahu.
Září znamenalo začátek nové etapy nejen pro děti, ale i pro jejich rodiče. První třída je velkým krokem – z prostředí plného hry a volnosti se dítě přesouvá do světa pravidel, povinností a očekávání. Přirozeně se objevuje radost, zvědavost, ale i obavy a únava. Jak rodiče mohou dítěti pomoci tuto změnu zvládnout?
Především je důležité být dítěti nablízku. Zajímejte se o jeho zážitky ze školy, ptejte se, co ho potěšilo, co mu dělalo potíže. I krátký rozhovor po návratu domů posiluje pocit bezpečí a jistoty. Klidně jim přiznejte, že i vy jste měli ve škole nějaký problém nebo obavy.
Důležitá je také trpělivost. Prvňáčci často nevydrží dlouho u úkolů, a proto pomáhá rozdělit práci na menší části, udělat si krátkou přestávku nebo úkol proměnit v hru. Vysvětlování s klidem a pochopením je cennější než spěch či nátlak.
Velký význam má ocenění snahy. Dítě potřebuje slyšet, že se mu daří, i když výsledek není dokonalý. Každé přečtené slovo, napsané písmeno nebo zvládnutý den je důvodem k radosti. Chyby by měly být přijímány jako přirozená součást učení, nikoli jako selhání.
Rodiče mohou posílit odvahu tím, že dítěti ukážou, že na nové situace nemusí být samo. Povzbuzení, úsměv nebo společná příprava tašky na druhý den dokážou mnohé. Vzpomínky na tuto podporu si děti nesou dál než konkrétní známky v žákovské knížce.
V Roztokách mají prvňáčci výhodu podpůrného prostředí – školy se snaží přechod usnadnit, učitelé jsou trpěliví a otevření spolupráci s rodinami. Ale skutečnou sílu ke zvládání změn získávají děti hlavně doma, od rodičů a blízkých.
Proto stojí za to připomenout si, že nástup do školy není jen úkol pro dítě, ale nová etapa pro celou rodinu. Pokud ji zvládnete společně, stane se začátek školní docházky příležitostí k posílení vztahů, vzájemné důvěry a radosti z růstu. A to je hodnota, která vydrží mnohem déle než první známky.
Když u svého dítěte zaznamenáte velké změny nálad, apatii nebo jakýkoli stav, se kterým si nebudete vědět rady, nebojte se o nich mluvit s někým dalším. K dispozici jsou jak učitelé ve škole, kteří mají dlouholeté zkušenosti, tak školní psycholog, případně můžete oslovit jiné odborníky.
Jsme vám k dispozici i na městském úřadě, sociálním oddělení, i zde můžeme poradit a pomoci. Požádat o pomoc či radu není slabostí, především, když jde o naše děti.
Přejeme vám, abyste se svými dětmi zvládali nástup do školního prostředí bez větších problémů a pokud možno s úsměvem. Když se usmívá rodič, je šťastné i dítě.
Vladimíra Drdová, Dita Dvořáková a Jan Beer
