Zuzana Šrůmová 
Spousta z nás cítí, že se svět v posledních měsících posouvá směrem, který je pro nás psychicky nové území. Nejistota, napětí – a k tomu pocit, že některé věci, které působily stabilně, najednou stabilní být nemusí.
Píšu to i osobně: pro mě je to v něčem rok tichého truchlení za světem, ve kterém se dalo žít s pocitem, že svět, ten „velký svět“ mimo náš každodenní horizont, je víceméně bezpečné místo. Neradi o tom mluvíme. Ale podobné prožívání není „divné“ – realita kolem nás se mění.
I proto jsem v prosinci předložila na zastupitelstvu bod věnovaný krizové připravenosti obce. Ne jako gesto, ale jako praktickou věc: když nastane problém třeba jako déledobý výpadek proudu, je obrovský rozdíl mezi improvizací a tím, když město má průběžně aktualizované scénáře a postupy – kdo co dělá, jak se koordinuje a jak se rychle a srozumitelně informují obyvatelé.
Příprava města je důležitá. Ale současně platí, že první hodiny a dny krize se stejně odehrávají hlavně u nás doma a mezi námi sousedy. A tady chci zmínit dvě věci.
Děkuju lidem, kteří drží komunitu pohromadě už teď. Učitelům a lidem kolem škol a kroužků, vedoucím oddílů, knihovně, organizátorům sousedských aktivit – a taky komunitám církví, které pečují o lidi, vytvářejí vztahy a často nesou kus podpory, která není vidět, dokud ji člověk nepotřebuje. V nejisté době je tahle „měkká infrastruktura“ naprosto zásadní. My ji máme v Roztokách vybudovanou skvěle a je to práce obrovské spousty lidí.
A ještě jedna osobní věc: téma připravenosti a sousedské občanské pomoci je pro mě důležité dlouhodobě. Pokud vás tohle téma zajímá víc, stojí za to o něm mluvit i mezi sebou.
Co s tím teď?
Připravenost se dá zajistit bez strašení a bez toho, aby člověk musel být „krizový typ“. Existuje k tomu příručka 72 hodin, kterou ministerstvo vnitra nechalo doručit všem, a web s podklady a kontrolními seznamy: www.72h.gov.cz. Pokud jste příručku dostali do schránky, prosím nevyhazujte ji. A pokud ji doma nemáte, klidně si ji stáhněte – je napsaná tak, aby člověka spíš uklidnila tím, že dává strukturu, než aby ho vystresovala.
A druhá část je lidská: pokud vám z toho všeho bývá těžko, zkuste o tom mluvit. S partnerem, s kamarádkou, se sousedem, v komunitě. Ne proto, abychom se navzájem utápěli, ale proto, že sdílet tyhle věci prostě a jednoduše pomáhá, nám všem.
Nejlepší je nenechat se tím zahltit a klidně si z příručky vybrat tři konkrétní věci, které můžete udělat hned. Stačí tři – cílem není dokonalost, ale klidná, klidně drobná akce.
A nakonec: Roztoky mají občanské zázemí opravdu silné. Umíme se aktivizovat, umíme si pomoct navzájem, máme funkční komunity a spoustu lidí, kteří se starají. Už jsme si mnohokrát ověřili, že když je potřeba, umíme se jako komunita rychle semknout – v malém i velkém. A tohle nastavení je v nejisté době obrovská výhoda.
