Tomáš Novotný 
Předvolební dramatizace. Jinak nemohu charakterizovat článek pana Hoška, který k sáhodlouhému popisu nezdoby na Holém Vrchu přidal i svůj stranický podpis.
Shodnu se s ním jen v tom, že navezení granulátu, který se jinak používá například v uzavřených jízdárnách, pod střechou, bylo nesmyslné a pro volnou příhodu zcela nevhodné.
Na to, co skladuje majitelka jezdeckého klubu u svého ležení, mě upozornil na začátku ledna starosta sousedních Únětic Pavel Svoboda. Den po upozornění jsme na místo vyrazili s šéfem odboru správy města. Proč s ním? Chtěl jsem, aby navezený materiál posoudil zkušený profesionál – a tím Petr Skřivan vzhledem k dlouholeté praxi rozhodně je.
Shodou okolností jsme na místě zastihli majitelku klubu. Vyložila nám svou představu, že když je granulát vhodný do krytých jízdáren či sportovišť, obstojí i na Holém vrchu. Nesouhlasili jsme a požádali ji, aby do 14 dní granulát komplet odvezla. Vyjádřili jsme se jednoznačně a zřetelně a paní šéfová Agiry nám dala slib, že to učiní.
Proč ten čtrnáctidenní termín? V té době bylo pod nulou, země byla zmrzlá a hromada granulátu také. Bylo jasné, že za tohoto počasí a s možnostmi, jaké Agira má, je termín pro odklizení adekvátní.
To, že slib nám daný paní majitelka nesplnila, mě samo sebou velmi mrzí. Ale dělat ze mne viníka celé situace? To je, jak by řekl ministerský předseda, vážně kampaň.
Paní V. slyšela od dvou zástupců obce jasný požadavek. Dostala přiměřenou lhůtu k jeho naplnění. Není nic špatného na tom, že to byla gentlemanská dohoda, že jsme ji hned – postaru řečeno – neudali výš.
Všechny dostupné informace (certifikát, kterým se prokázala, názor jiných odborníků – protože pan Hošek jistě není odborníkem jediným) říkaly: nevhodné, ale ne dramaticky ohrožující přírodu. Podle toho jsme se chovali.
Informace zazněla na zastupitelstvu, které uložilo mně a šéfové našeho odboru životního prostředí být nadále s majitelkou Agiry v kontaktu. To se stalo, to se děje. Návrh paní zastupitelky Šrůmové, totiž udat věc „výš“, zkrátka přes zastupitelstvo neprošel.
Tajemník úřadu věc prověřoval na odboru životního prostředí pověřené obce a jednali jsme nadále ve shodě s jejich doporučeními.
Agira odstranila do konce února podle dohody (a navíc písemného vybídnutí z úřadu) granulát z cesty. To jsme spolu s vedoucí odboru OŽP a panem tajemníkem zkontrolovali na místě a požádali ještě o větší důkladnost.
Na konci dubna či začátkem května přijede na můj podnět ještě úředník ochrany přírody „nadřízené“ obce, Černošic, a spolu s námi a s paní majitelkou klubu prostor projde, vyhodnotí a zkontroluje.
Věc v minulém Odrazu okomentovala paní radní pro životní prostředí M. Šášinková: věcně a bez emocí.
Zkrátka: neuvážené rozhodnutí majitelky jezdeckého klubu neprospělo přírodě (naštěstí ne nenapravitelně), nadělalo spoustu zlé krve a přidalo starost několika lidem.
Nic víc, nic méně. Ale ono to stačí.
P. S.: K inspekci životního prostředí se věc přeci dostala, na podnět někoho z Roztok. Inspekce se ale vyjádřila, že jí věc nenáleží, že to patří do kompetence obce s nadřízenou působností. Tedy Černošic, kterým ale už před podnětem věc při osobní návštěvě tajemník úřadu oznámil. Kruh se tak trochu uzavírá.
