Stanislav Boloňský 
Září je tradičně spojené se začátkem školního roku. Není proto od věci položit pár otázek současnému radnímu pro oblast školství a bývalému vysokému úředníkovi ministerstva školství Mgr. Jaromíru Beranovi.
Naše město přispívá nad rámec svých zákonných povinností i na platy učitelů. Kolik to v loňském školním roce bylo?
Nad rámec zákona přispívá město v současnosti asi 10 mil. Kč ročně, z toho zhruba polovina jde na personální pozice či na „přilepšení k platu“. Platíme např. speciálního pedagoga v ZŠ i MŠ, technického zástupce paní ředitelky základní školy, podporu bruslení, trenéry ve škole, kurzy plavání (na dopravu 900 tis. Kč), přispíváme na protidrogovou prevenci atd. Je to dlouhodobý trend v oblasti školství v Roztokách.
Od 1. ledna letošního roku již město plně hradí platy nepedagogů a není možné použít prostředky na platy pedagogických pracovníků ve prospěch pracovníků nepedagogických. Rozpočty škol jsme sestavili tak, aby tato změna neměla negativní dopad na platy zaměstnanců škol.
Takže na jedné straně zákon zakazuje použít státní peníze na jiný účel, ale zřizovateli umožňuje přisypávat státu. Neporušuje tím vlastně město školský zákon, který jasně stanoví, jak se kdo podílí na nákladech školy – tedy město coby zřizovatel a také stát?
Školský zákon to rámcově stanoví, ale to neznamená, že zřizovatel nemůže být štědřejší. To zákon nezakazuje. Dostáváme peníze ze státního rozpočtu na základě tzv. RUD (rozpočtového určení daní) a můžeme je použít prakticky na cokoliv. Podpora nadtarifních složek platů nepedagogů je jen malá část velkých investic města do našich škol, tedy nejen ZŠZB, ale i do mateřských škol a ZUŠ.
Praha tento model zvolila již před mnoha lety a my se nemůžeme tvářit, že to nevidíme. Musíme být platově konkurenceschopní, motivovat učitele, aby chtěli učit v Roztokách a ne v Praze.
Od školního roku 2026/27 např. zavádíme speciální třídu v MŠ Spěšného, jdeme tím vstříc poptávce rodičů. Budou tam dva speciální pedagogové a skupiny dětí po osmi.
Takže ani platba za rozšířenou výuku angličtiny ve veřejné škole, kde má být výuka bezplatná, není v rozporu se zákonem?
Škola prošla v roce 2023 hodnocením České školní inspekce, která v tomto smyslu neshledala žádné pochybení. Jdeme naproti zájmu veřejnosti, která má velký zájem o tuto formu výuky. Letos bylo podáno cca 35 přihlášek, mohli jsme přijmout 24 žáků. To také zvyšuje konkurenceschopnost naší školy při srovnání s pražskými školami. Je to pro mě silné téma. Škola jako taková se hodně posunula, běží program Erasmus+, na škole je možné vykonat Cambridge Exams. Lepší by samozřejmě bylo, kdyby to šlo v rámci veřejné školy bez poplatku, ale bohužel takové možnosti současný systém financování veřejných škol nenabízí.
Promiňte, ale trochu mi to připomíná poplatek u ambulantních zdravotních specialistů, které sice nejsou legální, ale rád ho zaplatím, protože jinak mě nevyšetří. Nic proti rozšířené výuce jazyků, ale na 2. stupni např. postrádám etickou výchovu a nauku o (všech) náboženstvích. Přitom zdrojem mnohých válečných konfliktů je stále náboženská netolerance.
Etika by měla průřezově procházet všemi předměty, včetně třídnických hodin. Určitě je vhodné o tom přemýšlet při nadcházející revizi školního vzdělávacího programu, který školu čeká v souvislosti s avizovanými změnami ze strany státu.
Má zřizovatel veřejné školy aktivně vstupovat do obsahové profilace školy s právní subjektivitou, jak je to běžné u soukromých škol?
Vzhledem k obrovskému balíku veřejných prostředků, které do škol jdou, má zřizovatel právo stanovit základní cíle školy. A je zcela legitimní se i ptát, zda jsou plněny. To neznamená přepisovat školní vzdělávají programy nebo vstupovat do metodiky výuky, ale sledovat kvalitu výuky a moderní pedagogické trendy. O posílení role zřizovatele v kvalitě vzdělávání se vedou úvahy i na ministerstvu školství. Z mého pohledu by se škola a zřizovatel neměli přetahovat, ale vést konstruktivní dialog.
Jak se díváte na zákaz či omezení používání mobilů ve školách?
V roztocké škole platí zákaz používání mobilů o přestávkách, v hodinách smí být použit jen tehdy, když to má spojitost s výukou. Drtivá většina škol již nějakou regulaci mobilů má. Mně je ale smutno z toho, že řešíme mobily, ale měli bychom se věnovat spíše dopadům sociálních sítí a zejména AI. To je velké téma, kterému se nevyhneme. Děti už dnes přirozeně používají AI. Jde o to, aby věděly, jak nejlépe tento nástroj používat, ale také, jaké má limity a rizika. Díky vlivu technologií a proměně společnosti je výuka čím dál náročnější. Za to patří všem pedagogům, ale i nepedagogům obrovský respekt a dík.
Co téma zrušení devátých tříd ZŠ, které se znovu objevilo ve veřejném prostoru? Znáte názor učitelů a rodičovské veřejnosti?
Podle průzkumu z roku 2023 ředitelé zrušení 9. třídy odmítají ze 75 %, veřejnost dokonce ze tří pětin. Ani já ve zkrácení základního vzdělávání nevidím žádný přínos. Výrazně se prodlužuje produktivní věk populace a z tohoto pohledu zkracovat školní docházku nedává smysl.
V průběhu poválečného období již k několika pokusům o zkrácení základního vzdělávání došlo, vždy se to po několika letech vrátilo zpět. Lepší než docházku ZŠ zkracovat je smysluplněji čas ve škole naplnit. To je ale obtížnější téma než škrtnout jeden ročník školy.
Jaký je váš názor na slovní hodnocení žáků? Podle mého velmi časově zatěžuje učitele. Stojí o to žáci?
Časová zátěž pro učitele to určitě je. Zejména, když to nedělají formálně. Je to ale v zájmu dítěte. Dlouhodobý záměr zpracovaný MŠMT předpokládal opuštění známkování v prvních třech ročnících základní školy. Sněmovnou nakonec prošla kompromisní verze – tedy, že od školního roku 2027/28 bude slovní hodnocení v prvním ročníku a od dalšího školního roku i ve druhém ročníku ZŠ. Většina odborné veřejnosti i významná část rodičů slovní hodnocení na 1. stupni vítají, neboť dává přesnější obraz o výsledcích vzdělávání. Místo neprůhledné známky pojmenuje konkrétní slabinu i pokrok žáka. Rodiče pak lépe vědí, v čem svého potomka podpořit, co zlepšit.
Nepřikládají dnes rodiče známkám či hodnocení svých dětí nadbytečný význam, zvlášť když je mezi jednotlivými školami v tomto směru značný rozdíl? Naše rodiče zajímalo vysvědčení jen potud, pokud nastal nějaký vážný problém. Jinak se tím nezabývali.
Ano, ale v tom se společnost zásadně změnila. Dnes se většina rodičů snaží do vzdělání svých dětí investovat co nejvíce, protože chápou jeho zásadní význam. V posledních ročnících ZŠ nastává doslova hon na známky, protože mají určitou váhu při přijímacím řízení na SŠ. V této formě je to jednoznačně nesmyslný stresor.
Nesnižuje slovní hodnocení zdravou soutěživost mezi žáky? Život je vlastně permanentní soutěž o něco a škola přípravou na reálný život.
Soutěživost ano, ale je otázka od kdy. Tak jako s ní nechceme začínat již v mateřské škole, není to ani příliš vhodné hned v první a druhé třídě ZŠ. Známkování může být pro dítě traumatizující a demotivační, a to v době, kdy se formuje jeho celoživotní vztah ke vzdělání.
Když jsme stavěli školu v Cihelně, brali jsme jako přirozené, že po pětileté lhůtě dané podmínkami dotace rozdělíme giga školu ZŠZB na dvě školské osoby – roztockou a žalovskou. Už se o tom nemluví.
Tuto myšlenku jsme neopustili. Má to spojitost s Kampusem Cihelna. Po výstavbě gymnázia dojde k jeho spojení se základní školou na Cihelně. Nejvíce nám totiž nabobtnala škola na Školním náměstí, kam dochází cca 600 dětí. Každá z těchto škol bude mít výhledově kolem 750 dětí.
Je ale potřeba říci, že obecný trend je právě opačný, tedy slučování malých škol do větších celků. Řídit velkou školu je ale samozřejmě manažersky, pedagogicky i technicky mnohem náročnější.
Jste hlavním iniciátorem výstavby střední školy v Žalově, vy byste preferoval spíše všeobecné gymnázium nebo lyceum?
Po několika jednáních se Středočeským krajem se vyjasnilo, že budeme stavět čtyřleté gymnázium, které bude mít dvě větve – přírodovědnou a humanitní. U obou bude průřezově podpora výuky angličtiny s její aplikací do jednotlivých předmětů. Jednáme o spolupráci s ČVUT a Eatonem. Na podzim proto oživíme činnost pracovní skupiny, která se bude zabývat obsahem studia.
Myslíte si, že to bude skutečně škola pro roztocké děti, nebo spíše pro děti z okolních menších obcí?
Střední škola plní vždy regionální funkci, bude tedy logicky nespádová. Určitě bude důležitá i pro roztocké děti (a jejich rodiče), které nebudou chtít každodenně ztrácet čas dlouhým dojížděním do Prahy. Věřím, že díky unikátní spolupráci půjde o kvalitní školu.
Vynaložili jsme značné finanční prostředky na zpevnění základů budovy ZŠZB na Školním náměstí. Oživíme myšlenku půdních vestaveb?
Byla to investice za 22 mil. Kč. Je to hodně peněz, i když to není vidět. Bylo to ale nezbytné. Půdní vestavba by škole určitě prospěla, ale nemáme neomezené zdroje. V příštím roce má určitě přednost rekonstrukce školní kuchyně u hlavní budovy. Důležité také bude, jak se k podpoře školství postaví stát, evropské investiční dotace už asi skončily.
Děkuji vám za otevřený rozhovor.
Stanislav Boloňský
