Stanislav Boloňský 
Díky iniciativě Tomáše Novotného byla součástí programu lednového zastupitelstva i beseda se zástupci ruzyňského letiště.
Dostavil se čtyřčlenný reprezentativní tým v čele s místopředsedou představenstva doplněný dvěma experty na problematiku hlukové zátěže způsobené leteckým provozem. Tato sestava měla jasnou logiku, protože právě hluk letadel je nejčastěji kritizovaným důsledkem výskytu „ocelových ptáků“ nad našimi hlavami.
S ohledem na kritické podněty veřejnosti i osobní zkušenosti mnohých zastupitelů se dalo tušit, že ruzyňská delegace bude čelit nepříjemným otázkám. Předpokládala to i Česká televize, která poslala do naší zasedačky svůj zpravodajský štáb.
Věci se však vyvinuly trochu mimo očekávání.
Zaprvé – jakkoliv jsme měli obavy, že kapacita zasedačky bude nedostatečná, účast veřejnosti byla navzdory pozvání v Odrazu i na webu velmi slabá, takže se žádné drama nekonalo.
Zadruhé – zástupci letiště vystupovali velmi věcně, střízlivě a nekonfrontačně a byli ochotni naslouchat našim připomínkám. Konečně i kameraman ČT poté, co natočil pár sekvencí, odložil kameru a stal se dalším posluchačem diskuse.
Hlavním tématem debaty byl skutečně hluk způsobený leteckým provozem, a to zejména v nočních hodinách, kdy je zvláště v letních měsících velmi obtěžující a některým našim spoluobčanům, podle jejich vyjádření, způsobuje i zdravotní potíže.
Nejhorší je ostrý, agresivní zvuk, který vydávají motory startujících letadel, zatímco přistávající letadla běžného typu, se stala celkem přirozenou součástí hlukového pozadí našeho města.
Naši hosté všechny dotazy trpělivě vyslechli a na vše měli nějakou případnou odpověď. Zatímco v dřívějších letech přes Roztoky letadla převážně plachtila k přistání, nyní často nad našimi hlavami startují s túrujícími motory na plný výkon.
Je to hodně dáno objektivními povětrnostními podmínkami, resp. směrem vzduchového proudění. Letadla nemohou startovat po větru, ale nejlépe proti němu. V posledních letech se údajně výrazně změnila cirkulace, takže z dřívějšího poměru přistání a vzletů v poměru 80:20 je nyní tento poměr 60:40. Od prvního dubna by se situace přeci jen měla změnit k lepšímu. Byli jsme ujištěni, že nejde o apríl.
Pokud jde o noční lety, zástupci letiště uvedli, že hygienické limity povolují v současnosti 48 pohybů letadel mezi 00:00–05:30 hod. To samozřejmě není málo, zejména, když máte v létě v noci otevřená okna. Na můj dotaz ohledně dodržování nočního klidu (s odkazem na zákon č. 258/2000 Sb. o veřejném zdraví, který ukládá dodržovat v době 22:00–06:00 hod. klid a ochranu před hlukem a vibracemi) přítomný expert na hluk prohlásil, že zákon noční klid nedefinuje a tedy nezaručuje. Pak se v tom vyznejte…
Byli jsme také ujištěni, že letecká doprava je vlastně ekologičtější než individuální automobilová. Spotřeba benzinu na jednoho pasažéra letadla je prý 4 litry na 100 km, což je mnohem lepší výsledek než spotřeba automobilu se sólo řidičem. Pravda je také to, že na dovolenou v moři necestujeme koňmo, ale prakticky všichni létáme stroji těžšími než vzduch. A vesměs charterovými lety, které jsou často vypravovány i v nočních hodinách. Takže jsme trochu i spolupachately našeho problému.
Veškeré naděje proto Letiště Praha směřuje k výstavbě tzv. paralelní dráhy, která současné hlavní dráze výrazně odlehčí. Problém je v tom, že tento projekt se připravuje již 20 let a naráží na stále nové překážky, zejména na úporný (a vcelku pochopitelný) odpor dotčených obcí, resp. místních částí Prahy, zejména Nebušic.
Zástupci letiště uvedli, že reálným termínem pro realizaci této dráhy je rok 2030. Na to bych tedy rozhodně nevsadil, protože podle původních plánů měla paralelní dráha už dávno fungovat.
Krátce po listopadu 1989 a odjezdu sovětské armády z Milovic se zvažovala možnost přebudovat opuštěné vojenské letiště Mladá na nový dopravní uzel Praha. Podobně i v jiných evropských metropolích bývá letiště poměrně daleko od centra.
Bylo to tehdy odmítnuto z důvodu špatného dopravního napojení na Prahu. Zřejmě by se muselo vybudovat 40 km dálničního připojení a nová železniční trať. Je otázka, zda by to nebylo průchodnější a racionálnější než rozšiřovat pražské letiště na dohled od Hradčan. Dnes v Milovicích, jako před 120 lety, končí železniční trať lokálky a v bývalém vojenském prostoru se pasou divoká zvířata.
