Zuzana Šrůmová 
Propojit oba břehy Vltavy lávkou pro cyklisty a pěší je věc krásná a záhodná. Umožnila by Klecanským lepší dostupnost vlaku, Roztockým pohodlnou dopravu na kole do Prahy a celkově příjemné spojení břehů nezávisle na jízdním řádu přívozu a výši hladiny protékající vody. Taková stavba nutně vyžaduje součinnost obcí na obou stranách řeky. Samozřejmě kde je vůle, je i cesta (nebo lávka).
Zní to skvěle. Jsou tam nějaká “ale”?
Klecany pořizovaly studii lávky před komunálními volbami 2022 jako první obraz úvah o spojení obou břehů. Studie tenkrát nebyla řešena s Roztokami, ale ani například s Povodím Vltavy, to vše mělo přijít později. Tehdy se zdálo být volání po lávce na klecanské straně silné a jasné.
Zvolené místo projektantům vychází jako nejvhodnější, ale po představení studie se začali ozývat občané s obavami: Jaké přinese změny v dopravě? Jak velký bude nápor aut, když lávka je relativně daleko od horní části Klecan, autobus jezdí zřídka, a navíc končí pěkný kousek cesty od místa plánované lávky? Nestane se z Klecánek parkoviště?
Tyto otázky studie neřešila a Klecany jsou v situaci, kdy musí zmapovat názor občanů a vyřešit, co by realizace lávky pro Klecánky po této stránce znamenala.
U nás přímo v místě uvažované lávky lidé nebydlí, a situace tedy není tak vyhrocená. I tak se však musíme zabývat tím, jak bude prostor fungovat – a to s variantou lávky, ale i bez ní. Roztoky by měly mít jasnou představu, jaké funkce by mělo okolí přívozu plnit, a takové typy aktivit umožňovat.
Měly by mít jasno v tom, jak řešit dopravu a parkování aut i cyklistů, svoz odpadu, hluk a vizuální stránku aktivit, které se na roztockém břehu rozrůstají. K tomu se chystáme udělat první krok na dubnové radě města. Lávka je v tomto směru pouze variantou, kterou dává smysl vzít do hry.
Nutné předpoklady na naší straně
Plán správy roztockého břehu jako veřejného prostranství včetně řešení dopravy a parkování je prvním z takových kroků.
Je nutná změna územního plánu. Lávku mají sice obě obce v územním plánu, nicméně na roztocké straně jen jako územní rezervu pro tento účel. Na naší straně je tedy nutným předpokladem změnit územní plán, což je samo o sobě proces, který trvá zhruba rok.
Všechny potřebné pozemky nejsou ve vlastnictví města. Na naší straně se jedná o několik soukromých pozemků, kde by bylo nutné řešit jejich rozdělení a výkup. U dopravní infrastruktury tento proces často usnadňuje to, že bývá v územním plánu zanesena jako veřejně prospěšná stavba. U veřejně prospěšné stavby je velká výhoda v tom, že v případě nedohody jde využít institut vyvlastnění. U staveb pro cyklisty a pěší to nelze snadno prosadit. Řešení pozemků nemusí být vůbec jednoduché a už vůbec ne rychlé.
Ani 100% dotace nemusí pokrýt 100 % nákladů. Zní to zvláštně, že? Dotace, které lze aktuálně na lávky čerpat (přičemž podmínky čerpání se samozřejmě do budoucna mohou měnit či zdroje vyschnout), pokrývají uznatelné náklady.
Těmi není úprava prostor mimo samotnou lávku a věci jako osvětlení. Znamená to v tuto chvíli neurčitě velké položky, které město musí zaplatit ze svého, a to nepočítáme výkup pozemků. Předprojektová příprava a projekt také něco stojí.
Projekt se standardně odhaduje na 10 % nákladů stavby, bavíme se tedy o odhadem 15 milionech (Klecany náklady na lávku odhadují na 150 milionů, je to ale opravdu jen velmi rámcový odhad), se kterými nepočítá rozpočet ani jedné z obcí, nicméně v podmínkách aktuálních dotací se jedná o náklad, který je sice nutné zaplatit předem, ale následně ho obec či město získá propacený zpět.
Pokud tedy chceme město spravovat zodpovědně a racionálně, musíme bohužel nadšení ohledně lávky tlumit. Najde-li se na lávce shoda, je třeba systematicky začít s přípravou, ale snadno a rychle to nebude. Je nutné změnit územní plán (což je samo o sobě akce minimálně na rok), jednat s vlastníky pozemků. Řešit právní stránku věci a domluvu mezi obcemi na tom, jaká bude čí role.
V tuto chvíli je ale míč spíše na druhém břehu řeky: lávka je momentálně téma, které za vodou budí zlou krev mezi sousedy. Klecany a Klecánky si musí nejprve ujasnit, zda ji chtějí, za jakých okolností a jak co nejvíc zmírnit případné negativní dopady na nejbližší sousedy. Lávky mají spojovat, ne rozdělovat.
Jaroslav Drda, Zuzana Šrůmová, Tomáš Novotný
