Martin Svášek 
Letos si připomínáme dvě dekády členství ČR v Evropské unii. Co pro nás členství vlastně znamená? Naši přináležitost k demokratické Evropě považujeme za samozřejmou, přitom mezi námi žije mnoho pamětníků, kteří velmi dobře vědí, že o nabytou svobodu a zásadní lidské hodnoty se musíme zasazovat každý den, abychom o ně nepřišli, jak se už v minulosti stalo.
Brusel se zdá daleko, přitom leží jen o malý kousek dál od nás než Košice. A blíže než mnoho chorvatských letovisek, kam jezdíme k moři. Navzdory tomu jsme si ani po 20 letech nezvykli na to, že i „my jsme Brusel“.
A to se na řízení Evropy podílíme a máme tam své zástupce. Tak nějak to tušíme u těch, které volíme a kteří se účastní všech evropských rozhodnutí, jež se následně propisují do českého práva. Ale každodenní chod evropských institucí zajišťují i stovky lidí s českým pasem. A někteří z nich mají dokonce v občanském průkazu roztockou adresu!
Investice z evropských fondů jsou patrné i v našem městě. A že jich bylo! V mapě projektů jich můžete najít více než 150. Za těch dvacet let je ČR v plusu o bilion korun. A tak díky našim bohatším evropským sousedům u nás jezdí vlaky tišeji a bezpečněji, dýcháme čistší vzduch, máme novou školu na Cihelně, nebo jsme zavedli tříděný sběr odpadu od prahu našich domovů.
Naše unie ovšem není jen účetní kniha s finančními záznamy. Vznikla na troskách druhé světové války, když se dřívější nepřátelé dokázali shodnout, že válka nic dobrého nepřináší. Před dvaceti lety jsme se připojili ke skupině národů, které sdílejí podobné hodnoty, demokracii vedou v úctě a společně jednají jako rovný s rovným podle stanovených pravidel.
Stačí se podívat dále na východ, abychom si uvědomili, že to není samozřejmost, podobně jako mír a prosperita. Svůj osud máme ve vlastních rukou. Navíc coby součást většího celku máme mnohem větší vliv, než bychom kdy vůbec dokázali získat, kdybychom jednali jen sami za sebe. Využijme těchto příležitostí a zvykněme si na to, že když se nám na naší Evropě něco nelíbí, můžeme to zkusit změnit. Schopnosti i lidi na to máme.
Martin Svášek
