Holý vrch: Když se guma „zašlape“ do krajiny

Situace na Holém vrchu je učebnicovou ukázkou toho, co se stane, když se politická benevolence potká s ignorováním gentlemanských dohod. To, co začalo jako jednoduchá úprava rozbahněné cesty, končí znehodnocením zemědělské půdy.

Na konci minulého roku se v areálu jízdárny Agira na Holém vrchu objevily hromady materiálu. Zpočátku jsme to všichni považovali za přírodní štěrk. Nikoho nenapadlo, že by tam provozovatelka mohla dovézt něco jiného. Je to ale kaučukový recyklát – drť z pneumatik nebo umělých trávníků, který se používá do vnitřních prostor a technicky uzpůsobených sportovišť. Jednalo se o tři nákladní auta s odhadem více než deseti tun recyklátu.

Místostarosta Tomáš Novotný s provozovatelkou jednal v první polovině ledna v době, kdy byl materiál ještě na hromadě. Domluvili se, že se recyklát nepoužije a bude odvezen. Místo odvozu byl provozovatelkou rozvezen po celém areálu a příjezdové cestě, tj. na ploše přibližně 1600 m². Je to projev naprostého nedostatku odpovědnosti k území i respektu k městu jako partnerovi. Máme tedy v krajině potenciální kontaminaci. A to na kopci, na zemědělském půdním fondu, jehož účelem je produkce potravin. A také na hranici přírodní rezervace Tiché údolí.

Argument, že recyklát má atesty pro sportovní povrchy, je irelevantní, protože Holý vrch není sportoviště, ale již zmíněná zemědělská půda. Recyklát patří na hřiště, kde je pod ním izolace a odkud se dá po skončení jeho životnosti (10–15 let) odvézt a vhodně zlikvidovat. Území na Holém vrchu je tím znehodnoceno a rychle dochází k dalšímu rozšiřování do okolí. A pokud se recyklát zcela neodveze, území se v podstatě stane brownfieldem, tj. kontaminovaným územím. Dříve nebo později totiž recyklát začne degradovat.

Reakce Roztok

Na lednovém zastupitelstvu se věc projednávala z iniciativy Zuzany Šrůmové za Roztoky sobě. Do té doby totiž za město s provozovatelkou jednal pouze místostarosta Tomáš Novotný s nulovým úspěchem. Jednání zastupitelstva se konalo přibližně 2 týdny po jeho dohodě s provozovatelkou, která stejně recyklát použila.

Situaci dokresluje fakt, že nikdo včetně T. Novotného neinformoval odbor životního prostředí, který se o celé kauze dozvěděl až den před jednáním zastupitelstva. Přitom především tento odbor je za město kompetentní situaci řešit.

Z. Šrůmová proto navrhovala, aby město obratem jednalo dle svých zákonných povinností, tj. informovalo úřad s rozšířenou působností Černošice, případně další. Zastupitelstvo si však svou většinou usnesení, které ukládalo městu chovat se podle zákonných povinností, neschválilo.

Městský úřad poté (9. 2.) konzultoval s úřadem v Černošicích, který definoval problém jako věcný (recyklát sice z jejich pohledu není významnou ekologickou zátěží, ale k tomu je třeba ještě udělat rozbory) a administrativní (tj. že jízdárna není na dobu svého provozu vyňata ze zemědělského půdního fondu).

Rada města si následně (11. 2.) odsouhlasila, že „…bere na vědomí zjištění… ve věci údajné vážné ekologické zátěže na pozemcích na Holém vrchu na polní cestě vedoucí k jízdárně klubu Agira a ukládá úřadu ve spolupráci s odborem životního prostředí zvážit další postup v souladu s platnou související předpisovou základnou“ a „…pověřuje místostarostu Novotného ve spolupráci s odborem životního prostředí bezodkladným pokračováním v jednání s jezdeckým klubem Agira o způsobu a termínu odstranění navezeného gumového granulátu ze zasažených pozemků a o zhojení administrativních nedostatků ve způsobu využívání dotčených pozemků.“

Termín na odstranění je až do dubna. Jenže v té době už bude recyklát v širším okolí. Již teď je rozplaven do vzdálenosti 135 metrů směrem do Tichého údolí.

Shrnuto: Provozovatelka nepochopitelně naveze do volné krajiny recyklát, T. Novotný jí domluví, ona to nerespektuje a recyklát aplikuje. Město dál mnoho týdnů jedná a dává jí prostor k nápravě, kterou provozovatelka možná ani nechce provést nebo se tak alespoň chová. Zastupitelstvo také v úvodu odmítne zákonný postup, tj. informovat urychleně kompetentní úřady. Mezitím se recyklát zašlapává do zeminy a roztéká se do okolí. A úřad v Černošicích je kontaktován až v únoru. V době psaní tohoto textu, tj. 25. 2., je recyklát v jejím areálu stále i na hromadě, kterou by bylo možné odvézt obratem. Zároveň si ho můžete nasbírat i po svahu do Tichého údolí. A volně se z areálu dál roztéká, protože to provozovatelka prostě neřeší.

Co bude dál?

Ruku na srdce: dokážeme si v takto rozehrané partii představit, že je teď někdo „ochoten“ recyklát z dané lokality opravdu dostat? Pokud bude město nadále hledat „smírčí“ řešení, podstatná část recyklátu v lokalitě zůstane.

Jestli se má území opravdu dostat do původního stavu, musí se odvézt celá svrchní vrstva zeminy smísené s recyklátem a nahradit novou vrstvou kvalitní orné půdy. A totéž se musí udělat všude v okolí tam, kam se dnes recyklát smývá. To je ale velmi nákladná operace, která by měla být hrazena provozovatelkou.

Nedokážu si představit jiné řešení, ale nevidím pro něj vůli nejen na straně provozovatelky, ale překvapivě ani na straně města. Doposud jsou to jen pokusy o polovičatá řešení, jako je např. „zhojení administrativních nedostatků“ – rozumějte dočasné vynětí jízdárny ze zemědělského půdního fondu. Asi se tak nějak předpokládá, že recyklát časem sám zmizí a pak bude území jako dříve.

Kvalita životního prostředí a krajiny v okolí Roztok je jednou ze základních hodnot, kterých si místní obyvatelé váží. Proto není vhodné tuto kauzu zlehčovat. A pokud by to někdo zlehčovat chtěl, doporučuji mu následující: Zjistěte si něco o složení kaučukového recyklátu, běžte se na něj podívat na Holý vrch a trochu si jej promněte v rukou (je to opravdu granulovaná guma). A pak si představte, jak to máte ve vašem záhonu a pěstujete v tom třeba rajčata. Jedli byste je? 

Vedle dopadu na životní prostředí stojí za pozornost fakt, jak se snaha města, respektive T. Novotného, jednat „neúředně“ negativně podepsala na tom, kam se celá situace dostala. Tento přístup byl medvědí službou nejen pro město samé, ale i pro provozovatelku. Všichni zatím prohráváme, včetně Holého vrchu.

Michael Hošek,

člen komise životního prostředí za Roztoky sobě